Čtyřicáté šesté jednání týmu č. 8 Sdružení pro výstavbu silnic se konalo dne 5. 6. 2024 v sídle společnosti COLAS CZ, a.s. Jednání bylo prezenčně přítomno 20 účastníků, 6 účastníků bylo přihlášeno on-line.

Na úvod jednání týmu přivítal všechny přítomné předseda týmu Ing. František Niebauer. Poděkoval přítomnému zástupci společnosti COLAS CZ, a.s., Jiřímu Kováři, za poskytnutí místa pro jednání týmu a příkladné označení místa pro jednání týmu.

Před samotným zahájením jednání týmu jsme vzpomněli na našeho velkého odborníka, kolegu a kamaráda, zesnulého Ing. Jaroslava Havelku, který nás po těžké nemoci navždy opustil dne 29. 5. 2024.

Informace ze Sdružení pro výstavbu silnic

Ing. Petr Svoboda (jednatel Sdružení) seznámil přítomné s činností Sdružení pro výstavbu silnic za uplynulé období od konání minulého týmu a zrekapituloval nejdůležitější aktivity. Podrobný výčet informací jsou uváděny v jiné části zpravodaje nebo jsou přímo předávány všem členům prostřednictvím pravidelných informací pro členy.

Evropské a české normy pro stavbu vozovek, předpisy státní majetkové správy (TKP, TP, …)

Standardním nosným tématem byla problematika předpisů v oboru pozemních komunikací, jejich aplikace v praxi a další technické informace z oboru.

Ing. Marie Birnbaumová přítomné informovala o činnosti v pracovní skupině WG 3 za poslední období od minulého týmu a přehledně prezentovala aktuální stav norem této pracovní skupiny.

K 1. 4. 2024 vstoupily v účinnost základní normy pro CBK:

  • ČSN EN 13877-1 Cementobetonové kryty – Část 1: Materiály;
  • ČSN EN 13877-2 Cementobetonové kryty – Část 2: Funkční požadavky.

K 1. 8. 2024 vstoupí v účinnost nově vzniklé zkušební normy pro CBK:

  • ČSN EN 13863-5 Stanovení napětí v kontaktní oblasti mezi kluzným trnem a betonem;
  • ČSN EN 13863-6 Stanovení pevnosti v příčném tahu na válcových kotoučích (discích).

Bohužel platnost všech těchto čtyř norem vyhlásila ČAS endorsmentem, tedy prostým přijetím bez překladu. Bez ohledu na informace, které jsou dostupné na webu „normy on-line“ se budou všechny tyto čtyři normy v dohledné době překládat.

Dále probíhalo hlasování ve stadiu formálního hlasování o znění zkušebních norem pro zálivky za horka:

  • EN 13880-3 Stanovení penetrace a pružné resilience;
  • EN 13880-4 Stanovení tepelné stálosti – změna hodnoty penetrace.

Začala práce na revizi EN 13880-8 Zkušební metoda pro stanovení změny hmotnosti zálivek odolných proti pohonným hmotám po jejich ponoření do paliva.

Návazně na výše uvedené informace bude probíhat revize ČSN 73 6123-1 Stavba vozovek – Cementobetonové kryty – Část 1: Provádění a kontrola shody, která čeká na zařazení do plánu revizí.

Probíhající revize TKP 18 je ve fázi dokončování a podle aktuálních informací je v plánu předat hotové znění do konce srpna 2024 na ŘSD. Vydání nového TKP 18 se dá předpokládat nejpozději do konce roku 2024.

Co se týče problematiky „inspekcí betonáren“, došlo na připomínkovém jednání dne 29. 2. 2024 k odsouhlasení konečného znění navrženého Ing. Ivo Duškem ve spolupráci s Ing. Martinem Luňáčkem, Ph.D., MBA, a všichni zainteresovaní v procesu výroby betonu (výrobce, autorizovaná osoba a ŘSD) došli ke společnému konsenzu.

Problematiku nových cementů pro CB kryty představil Ing. František Niebauer – jedná se o cement CEM II/A-S 32,5 N Mokrá a dále podal informace s používáním cementů v Rakousku a Německu CEM II/BS 42,5 N. Nový cement z cementárny Mokrá bude vyzkoušen při rekonstrukci (výměna AB krytu za CB kryt) v pilotním projektu na stavbě D 0 (Pražský okruh) za Lochkovským tunelem společností Skanska.

Také byl diskutován zaváděný systém CES, který postupně reaguje na požadavky praxe dle jednotlivých typů výrobku. Lomaři a jejich výrobky už mají problematiku vyřešenu a v současnosti se řeší asfaltové směsi, dále na řadu přijdou betonové směsi, které budou vyžadovat zavedení nového modulu.

Projekt „Ověření nových cementů pro betony CBK“ prezentoval Ing. Ladislav Vysloužil (Skanska). Jedná se o projekt ISPROFIN 500 116 0007, na kterém spolupracovaly vysoké školy VUT v Brně, FAST, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, ČVUT v Praze a stavební společnost Skanska a.s.

Předmětem projektu byly následující vybrané cementy:

Českomoravský cement – závod Mokrá:

  • CEM I 42,5 R (sc), Blaine 263 – referenční;
  • CEM II/A-S 42,5 R, Blaine 457;
  • CEM II/A-S 42,5 N, Blaine 343;
  • CEM II/B-S 32,5 R, Blaine 331.

Českomoravský cement – závod Radotín:

  • CEM II/A-LL 42,5 R, Blaine 460;
  • CEM II/B-M (S-LL) 42,5 N, Blaine 391.

Cement Hranice:

  • CEM II/B-M 42,5 N (S-LL), Blaine 403;
  • CEM II/C-M (S-LL) 42,5 N, Blaine 516;
  • CEM III/A 42,5 N, Blaine 408.

Závěrem projektu bylo následující konstatování:

Nejlepší výsledky dosahovaly hruběji mleté cementy v kombinaci s použitím vysokopecní granulované jemně mleté strusky do 35 %.

Nově vyvíjený silniční cement CEM II/A-S 42,5 N z cementárny Mokrá respektuje tato zjištění a nejlépe odpovídá požadavkům na trvanlivost, udržitelnost a technologické zvyklosti realizačních firem.

Aktuální informace z pracovní skupiny WG 4 podal Ing. Jan Zajíček a informoval o aktuálním stavu v této oblasti. Uvedl, že lze očekávat požadavek na vyjádření po 5 letech k následujícím normám:

  • EN 13286-1 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 1: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti – Úvod, obecné požadavky a odběr vzorků;
  • EN 13286-3 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 3: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti – Vibrační tlak s řízenými parametry;
  • EN 13286-4 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 4: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti – Vibrační pěch;
  • EN 13286-5 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 5: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti – Vibrační stůl;
  • EN 13286-40 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 40: Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v prostém tahu směsí stmelených hydraulickými pojivy;
  • EN 13286-42 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 42: Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v příčném tahu směsí stmelených hydraulickými pojivy;
  • EN 13286-43 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 43: Zkušební metoda pro stanovení modulu pružnosti směsí stmelených hydraulickými pojivy;
  • EN 13286-46 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 46: Zkušební metoda pro stanovení součinitele stavu vlhkosti (MCV).

Z uvedených norem používáme v ČR jen EN 13286-42, kde není potřeba nic měnit.

Dalším nekonečným příběhem je jednání o harmonizaci EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace, kde výsledek je stále v nedohlednu.

TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací – zpětná vazba ze školení STEPS 17. Ing. Petrem Svobodou byla podána informace ohledně kladné zpětné vazby účastníků školení na další rozšíření možnosti využití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací. Největší překážkou v dnešní době je naše environmentální legislativa a zejména její uplatňování v praxi. Podle zkušeností z praxe by se dalo suše konstatovat, že situace je spíše proti recyklační. Nezbývá než vytrvat a výsledek se dostaví, snad. Důležitá bude práce na vytvoření dalších vyhlášek MŽP/MPO, a to jak pro oblast betonů, zemin i dalších „odpadů“ z energetické a elektrárenské výroby.

Rád bych uvedl jeden odstrašující příklad z praxe za všechny: Nejmenovaný úředník z nejmenovaného nejzápadnějšího krajského úřadu v ČR si plete „směsný odpad (podle zákona o odpadech č. 541/2020 Sb.)“ s „recyklátem směsným (podle TP 210:2023)“. Tato zdánlivá drobnost má samozřejmě velmi negativní dopady do praxe stavebních společností.

Technologické novinky, zajímavosti, vzdělávací akce, exkurze

Ing. Eva Hrušková společně s Ing. Jiřím Klepáčem z ŘSD představili velmi zajímavou prezentaci „Cementobetonové kryty“, která se mimo jiné zabývala následujícím:

  • SHV – systém hospodaření s vozovkou;
  • porovnání nákladovosti výstavby CB krytů a AB krytů od jejich výstavby po dobu jejich životnosti;
  • stav CB krytů v ČR;
  • plán oprav CB krytů v ČR;
  • aktuální problémy při pokládkách: detaily CB krytů;
  • poruchy na zánovním CB krytu, reklamace: mikrotrhliny, pumpující desky, poklesy desek, olámané hrany, odvodnění, styk CB krytu a AB krytu…

Na základě výše uvedené prezentace probíhala diskuze ohledně způsobu oprav či výměny desek CB krytu v záruční době, dále před těsnění spár při využívání grindingu a samotných detailů spár v CB krytech.

Prezentace technologie grindingu: zkušenosti ze stavby D5, km 136,00–144,00 pravá strana.

Pánové Ing. František Niebauer (EUROVIA CZ a.s.), Ing. Jaroslav Hvízdal (OAT, s.r.o.) a Ján Púchlo (REKMA, spol. s r.o.) se s námi podělili o zkušenosti s prováděním grindingu na výše uvedeném úseku, který byl aplikován v délce 3 km a zbylých 5 km rekonstrukce CB krytu bylo provedeno v tradičním provedení vymetaného betonu.

Důvody zavádění technologie grindingu nám jsou všem známy a teď bude důležité, aby tento způsob úpravy povrchu CB krytu byl srovnatelný s úpravou vymetaného betonu, samozřejmě myšleno z pohledu jeho protismykových vlastností a hluku, které má vymetaný beton velmi dobré.

Při provádění technologie grindingu byly prováděcími společnostmi použity následující parametry kotoučů a mezer mezi nimi:

REKMA – byl použit kotouč tl. 3,2 mm, vytvořena mezera šířky 1,7 mm;

OAT – byl použit kotouč tl. 2,8 mm, vytvořena mezera šířky 2,2 mm.

Zadání od ŘSD bylo postaveno na splnění technických parametrů povrchu CB krytu – protismykové vlastnosti a hluk, a tudíž obě společnosti zvolily svoje osvědčené nastavení fréz.

Negativním důsledkem technologie je relativně velké množství odsávaného kalu, který se stává odpadem a je nutné s ním také tak nakládat.

Kompozitní trny do CB krytů a aktuální informace o jejich uvedení na trh. Výrobek společnosti LIKAL, s.r.o. byl již použit na zkušebním úseku při strojní pokládce CB krytů s kladným výsledkem a v současné době podle informací výrobce má na kluzný trn zpracováno Stavební technické osvědčení – STO, které ho opravňuje uvést kluzný trn na trh v ČR a dále pracuje na získání ETA – Evropského technického posouzení, které by ho opravňovalo ho uvést i na evropský trh.

Proběhlá diskuze na téma skladování či neskladování MZK vyústila ke změně Z 1 ČSN 73 6126-1. K původnímu návrhu změny Z1 ČSN 73 6126-1, kdy v čl. 7.3 se vypustí poslední věta „Čerstvě vyrobená směs MZK se nesmí skladovat a musí být bez zbytečného odkladu zpracována“, bylo na jednání týmu č. 9 pro kamenivo, který se konal dne 25. 4. 2024 navrženo, že návrh změny bude přijat, ale s podmínkou, že skladování bude povoleno pouze výrobci směsi.

Na základě výše uvedeného bylo navrženo, že místo navrženého vypuštění věty „Čerstvě vyrobená směs MZK se nesmí skladovat a musí být bez zbytečného odkladu zpracována“ bude uvedena následující věta: „Čerstvě vyrobenou směs MZK lze po nezbytně nutnou dobu skladovat pouze u jejího výrobce a po dodání na stavbu musí být bez zbytečného odkladu zpracována.“ Obsahový význam této věty byl již všemi odsouhlasen a její konečné znění bude uveřejněno po oficiálním připomínkovém jednání, které právě probíhá a termín pro zaslání připomínek k návrhu je do 4. 7. 2024.

Byly podány informace o dvou odborných připravovaných akcích letošního roku, které jsou úzce spjaty s naším týmem:

Konference Betonové vozovky 2024 – 6. 11. 2024, Aquapalace Hotel Prague v Čestlicích, opět bez vložného, členové týmu budou pozváni a bližší informace na www.betonovevozovky.cz.

Témata konference jsou:

  • stav a prognóza výstavby betonových vozovek v ČR a zahraničí;
  • opravy a údržba – strategie a technologie;
  • betonové vozovky a ekonomické aspekty;
  • betonové vozovky a green deal.

Konference Podkladní vrstvy vozovek a zemní těleso – 20. a 21. 11. 2024, OREA Congress Hotel Brno, bližší informace na www.pvpv.sdruzeni-silnice.cz.

Témata konference jsou:

  • příprava a zadávání staveb, zlepšování díla;
  • technická normalizace a legislativa;
  • diagnostika a průzkumné práce;
  • materiálová základna a využití znovuzískaných stavebních materiálů;
  • problematika podloží vozovek;
  • zemní tělesa silničních staveb;
  • schvalování materiálů, systém CES, certifikace, uvádění výrobků na trh.

V rámci diskuze vystoupil Ing. Jan David (TPA ČR), který popsal situaci laboratoře, která svým zákazníkům zpracovává všechny protokoly o zkouškách v elektronické podobě a poté dochází k situacím, že stavební dozor je nutí tisknout elektronické verze protokolů, tzn. jejich originály a opatřovat je razítky, aby vznikaly tzv. papírové originály. Ve světle všech zaváděných systémů, jakými jsou BIM, CES a nově i ESG je tento přístup nehodný 21. století a jde proti veškeré elektronizaci.

Abych přispěl do tohoto neutěšeného mlýna, uvádím příklad ze stavby nejmenovaného obchvatu na Moravě, kde elektronický stavební deník jsou zhotovitelé také nuceni tisknout.

Dokážu pochopit, že zavádění novinek všeho druhu vzbuzuje vždy nedůvěru v jejich funkčnost a spolehlivost, a tudíž se nerado opouští staré zvyky, ale velmi by pomohlo, kdyby tyto změny byly systémově nastaveny vč. přechodných období, kdy jsou využívány oboje varianty. Bohužel tomu tak v praxi většinou není a většinou se vše zavádí překotně a poté se to roky velmi nesystémově uvádí do života a tiše se vše dubluje ještě po staru.

Závěrem zbývá jen poděkovat jménem Sdružení pro výstavbu silnic společnosti COLAS CZ, a.s., která zajistila místo pro jednání týmu.

Termín další porady je naplánován na podzim 2024.

Zpracoval: Ing. Ivo Dušek