Ing. Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic


Vážení čtenáři,
již před válkou na Ukrajině byla hodně diskutována problematika chybějících zdrojů. V souvislosti s výstavbou pozemních komunikací se pak jednalo nejvíce o nedostatek zdrojů lidských, do veřejného prostoru se nám podařilo také dostat informaci, že nám začíná docházet rovněž kamenivo. Válka na Ukrajině pak přinesla diskuze o dalších zdrojích, a to oceli, pohonných hmotách, plynu, do hry se vrátila i diskuze o zatracovaném uhlí. Ve světle těchto okolností a vlivem rostoucích cen energií a stavebních materiálů začíná diskuze i ke zdrojům finančním.

Sdružení pro výstavbu silnic má jako významné sdružení ambice pomoci svým členům ve všech oblastech, že se jedná o nelehký úkol, asi není potřeba příliš připomínat. Již od března 2022 se snažíme s Ministerstvem dopravy a jeho investorskými organizacemi domluvit na způsobu kompenzace zvýšených nákladů a také úpravě systému především ve smlouvách FIDIC, aby bylo možné pružněji reagovat na inflaci. Jednání probíhají velice pomalu, bohužel nám v České republice chybí krizová metodika, jakou si do svých smluvních systémů implementovaly některé země na západ od nás. Když pak z jakéhokoli důvodu dojde k eskalaci některé z nákladových položek, reakce v podobě valorizace této komodity pak nastupuje víceméně automaticky. Motivem pro úpravu smluvních podmínek v některých západních evropských zemích byla i krize, které probíhala cca od roku 2008. 

My nyní tak trochu za pochodu vymýšlíme valorizační vzorce, které by mnohem lépe reagovaly na eskalaci
cen, snažíme se odstranit roční odklad valorizace ve smluvním standardu RED BOOK FIDIC (mělo by platit od 1. 7. 2022) a dohadujeme se, nakolik mohly stavební firmy při podání nabídek odhadnout vývoj včetně válečného konfliktu na Ukrajině. Při řešení kompenzace cenového nárůstu pak bohužel hraje roli prokazování příčinné souvislosti, diskutuje se, nakolik šlo vývoj předvídat a složitě se nachází řešení, jak udržet stavby v chodu, aniž by musely být ze strany stavebních firem dotovány. Víra v nalezení řešení zatím přetrvává.

Nelze přitom opomíjet i témata, která rezonovala před vypuknutím válečného konfliktu. Ve spolupráci s Těžební unií a také investorskými organizacemi ŘSD ČR a SŽ se snažíme, aby byla řešena douhodobě zanedbávaná problematika podpory otevírání dobývacích prostor stavebního kamene. Teprve v posledním období se MPO začalo problematikou zabývat a byly zadány studie České geologické službě, a to Vyhodnocení aktuálního stavu a perspektivy využívání stavebních surovin v ČR s důrazem na stavební kámen a štěrkopísky a Studie dostupnosti kameniva pro plánované dálniční a silniční stavby a výstavbu železničních koridorů. Na setkání Těžební unie a na jednání týmu pro kamenivo byly analýzy prezentovány. Zároveň je potřeba připravit návrh legislativních opatření, která by přispěla ke snadnějšímu otevírání nových dobývacích prostor. Plánujeme rovněž konferenci pro odbornou veřejnost a zástupce státní a municipální správy doplněnou o mediální kampaň, nejdříve ovšem po podzimních volbách. Problematice zdrojů se věnovala rovněž konference Pozemní komunikace 2022, kterou s podtitulkem (Ne)dostatek zdrojů – realita nebo fikce? uspořádala Katedra silnic Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Z výše uvedených důvodů je proto nutné se rovněž zabývat minimalizací odpadů a snažit se o maximální opětovné použití materiálů pro stavbu vozovek, v oblasti asfaltových vozovek nám k tomu pomáhá vyhláška č. 130/2019 Sb., byť se dosud nepodařilo schválit její revizi. Bohužel se na MPO přerušily aktivity široké mezioborové pracovní skupiny, která měla mít na starosti vytvoření obdobných vyhlášek pro další komodity, jako je beton, zeminy, ale rovněž některé materiály, které vznikají jako vedlejší produkty např. při výrobě oceli. V souvislosti s vysokými cenami energií by mělo být mnohem více prostoru věnováno problematice nízkoteplotních asfaltových směsí, které prosazuje Evropská asociace pro asfaltové vozovky, jejímiž jsme členy. Při výrobě těchto směsi dochází kromě úspory energie rovněž k menším emisím CO2.

Dlouhodobě také sledujeme vývoj v oblasti technického vzdělávání a rozhodli jsme se v rámci týmu pro vzdělávání být podstatně aktivnější. MŠMT chce prostřednictvím Národního pedagogického institutu novelizovat rámcové vzdělávací programy. Oborů je hodně a navrhujeme, aby ministerstvo udělalo seznam oborů, které je vhodné novelizovat z hlediska obsahu. Bylo by rovněž vhodné nenovelizovat obory, jejichž absolventi se v praxi neuplatňují. Strategie 2030+ by měla omezovat gymnázia, do víceletých gymnázií by mělo jít jen 4 % až 6 % nejschopnějších dětí. Pokud zůstane více dětí na druhém stupni ZŠ, budeme mít podstatně větší možnost oslovit lepší žáky k technickému vzdělávání. Studenti neúspěšní u maturit by mohli jít ve větší míře na učební obory. Upozornili jsme rovněž na trend otevírání gymnaziálních tříd na průmyslových školách, což opět odvádí část studentů ke všeobecnému vzdělání.

Tyto změny se snažíme prosadit rovněž ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy a s Hospodářskou komorou, věnujeme se ale i přímé spolupráci se středními stavebními školami a učilišti a práci s veřejností. Nejzajímavějším projektem v této oblasti je Roadfest, reportáž z akcí uspořádaných v tomto roce naleznete ve zpravodaji.

Přeji všem klidné léto.