Tým pro asfaltová pojiva a asfaltové emulze

Dne 6. prosince 2024 proběhla 59. porada týmu č. 7 pro asfaltová pojiva a asfaltové emulze.

Jednání zahájil vedoucí týmu Ing. Ondřej Dašek, Ph.D., poté předal slovo tajemníkovi Ing. Davidu Matouškovi, který provedl kontrolu plnění závěrů z 58. porady.

Závěr č. 1 ohledně doplnění zavedení CEN/TR 18114 do soustavy ČSN překladem jako TNI do záznamu z poslední TNK 134 byl splněn. Závěr č. 2 – anglické originály EN 13398 a EN 13589 byly zaslány Ing. Švadlákovi, aby sdělil, kde jsou nesoulady ve stanovení vratné a silové duktility mezi českými a originálními anglickými verzemi. Následně Ing. Švadlák oznámil, že žádný nesoulad mezi českými a anglickými verzemi není. Konáním týmu č. 7 v prosinci 2024 došlo ke splnění závěru č. 3. Závěr č. 4 týkající se projednání nalezení vhodného odborníka zabývajícího se environmentálním posouzením výrobku, který by nás zároveň zastupoval v příslušných komisích (CEN/TC 350 atd.), hájil tak zájmy ČR a sledoval aktuální vývoj na jednání mezinárodní gestorské spolupráce, byl splněn, avšak bez neurčitého výsledku.

Je naprosto zásadní, abychom měli aktivního člena v CEN/TC 350 Udržitelnost stavebních prací, který by ovlivňoval a informoval zejména ohledně vývoje c-PCR (sbírka pravidel, požadavků a pokynů), které jsou v současnosti tvořeny pro různé skupiny výrobků (asfaltová pojiva, asfaltové směsi, emulze atd.), podle nichž se pak budou vypracovávat EPD (environmentální prohlášení o produktu). Nikdo z odborníků zatím neprojevil zájem, je proto nutné se spokojit s informacemi, které poskytuje Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D., z činnosti TC 336/WG 2, Ing. Petr Svoboda z činnosti TC 227/WG 6, Ing. Jiří Fiedler a doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D. z činnosti EAPA.

Ing. Václav Valentin informoval, že v Německu již existují c-PCR na asfaltové směsi, podle kterých se vypracovávají EPD. Přítomní se shodli, že by bylo dobré tyto c-PCR z Německa přeložit a seznámit s nimi členy týmu č. 6 a č. 7.

Plnění závěru č. 5:Seznam schválených přilnavostních přísad oficiálně neexistuje, avšak ŘSD (konkrétně laboratoř Praha) si takovýto seznam pro vlastní potřeby vypracovala a je ochotna se s ním podělit.

Ing. Petr Svoboda seznámil s informacemi o činnosti Sdružení pro výstavbu silnic za uplynulé období od poslední porady týmu č. 7.

S informacemi z CEN/TC 336 za rok 2024 seznámil přítomné její gestor Ing. David Matoušek:

23. plenární zasedání TC 336 proběhlo 28. a 29. října 2024;
od 18.6. 2024 je novým tajemníkem TC 336/WG 1 pan C. Judersleben;
do funkce programového manažera TC 336 se vrátila P. Karagianni;
nové projekty ve WG 1: prEN 1429 (vedoucí projektu Ing. T. Koudelka), prEN 1428 a Sreq WG 2 (vedoucí projektu Ing. T. Koudelka);
nové projekty ve WG 1: prEN 58, prEN 1425, prEN 13589, prEN 13302;
nové CPR mělo vejít v účinnost v listopadu 2024 uveřejněním v OJEU (přechodná fáze se stávajícím CPR bude do 2039);
práce na revizi mandátu M/124 zahájí subkomise SG 12 v 3Q 2025 a konce bude dosaženo do konce roku 2027;
dokončení SREq se předpokládá v roce 2028 (jeho životnost je 5 let, tedy od 2029 do 2033);
strategií TC 336 je mít jednoduché výrobkové specifikace omezenými na základní vlastnosti a k tomu paralelní doplňkové výrobkové specifikace pro všechny ostatní vlastnosti;
v nových hEN budou 3 základní požadavky na stavbu (BWR), TC 336 bude moci ovlivnit pouze BWR 1 (fyzikální chování výrobku), zatímco požadavky pro BWR 3 (Nebezpečné látky) a BWR 7 (Udržitelnost životního prostředí) budou diktovány EK jako výsledek SG „Životní prostředí” a SG „Nebezpečné látky“;
CEN/TR 18114 pro udržitelnost životního prostředí bude do soustavy ČSN převzata překladem jako TNI;
TG „Harmonizované normy“ posoudí použitelnost EN 17844:2023 Stavební výrobky – Posouzení uvolňování nebezpečných látek – Stanovení obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů (BTEX) – Metoda plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrickou detekcí pro asfalty a asfaltová pojiva.

Dále prezentoval budoucí hlasování k aktivaci PWI (prelimenary work items) v roce 2025, probíhající hlasování v rámci systematické revize norem, výsledky hlasování a předpoklad práce v roce 2025, kdy budou do českého jazyka přeloženy a do soustavy ČSN převzaty normy:

EN 12597 Terminologie;
EN 12594 Příprava analytických vzorků;
EN 1426 Stanovení penetrace jehlou;
EN 12607-1 Stanovení odolnosti proti stárnutí vlivem tepla a vzduchu – Část 1: Metoda RTFOT.

Bude se také pokračovat ve vývoji doplňkových paralelních neharmonizovaných výrobkových norem pro EN 14023 Polymerem modifikované asfalty a EN 12591 Silniční asfalty a také se budeme vyjadřovat k budoucnosti norem v rámci jejich systematické revize po 5 letech. Celkem se bude posuzovat 11 norem, kdy 1 balík začne 15. 1. 2025 a druhý 15. 7. 2025.

S informacemi z TC 336/WG 2 seznámil její gestor Ing. T. Koudelka. Představil návrh neharmonizované specifikace k harmonizované EN 13808, který obsahuje požadavky na emulze jako takové a zbytková pojiva, kde nebyl vyřešen vztah parametrů vzhledem k metodě zpětného získání. Pro jednu „základní“ vlastnost, obsah pojiva, máme 3 zkušební normy. Zde je tedy nutné vybrat pouze jednu (např. EN 1431). u chování při štěpení máme aktuálně 3 dokumenty vs 1 „základní“ vlastnost. Místo toho jsou nově navrženy 3 charakteristiky a ke každé je 1 zkušební metoda. Z těchto 3 zkušebních metod (EN 13075-1 Štěpitelnost, EN 13075-2 Štěpitelnost – mísitelnost a EN 12848 Mísicí stabilita s cementem) je navíc navrženo s EN 13075-2 vůbec nepočítat z důvodu problematického vztahu k výkonnosti emulze. Dále byl v prezentaci představen návrh budoucí harmonizované části EN 13808 týkající se pojiv. Je nutné mít 1 zkušební metodu pro 1 základní vlastnost. Aktuálně máme 4 metody pro zpětné získání pojiv. Nově by byly navrženy 3 nové vlastnosti:

Initial binder state (počáteční) – EN 13074-1;
Service life durability (po stabilizaci) – EN 13074-1, 2;
Long term durability (po dobu životnosti) – EN 14769.

Na závěr dodal, že WG 1 tvoří samostatně neharmonizovanou specifikaci pro asfaltová pojiva oproti WG 2, což je zarážející a nejspíše to vzniklo špatnou komunikací na evropské úrovni. Byla by lepší jedna společná specifikace.

Informace z CEN/TC 227/WG 2 podal její gestor J. Valenta, naposledy se sešli letos v listopadu. V. Valenta sdělil, že NAT 2 se letos nesešel. Nicméně prezentoval aktuální problém na vzorovém příčném řezu dálnicí D3, který se v současnosti objevuje a týká se předepsaného množství spojovacího postřiku 0,35 kg/m² po vyštěpení mezi asfaltovými vrstvami. Z tohoto důvodu pak na jediném kousku dálnice D3 nevyšlo spojení vrstev, což potvrdil také Ing. Jiří Škrabka z ŘSD. V norně je přitom napsáno, že by se dávkované množství spojovacího postřiku mělo vyzkoušet, aby bylo zajištěno dostatečné spojení vrstev. Např. při množství 0,35 kg/m² po vyštěpení při použití na vrstvu VMT 22 spojovací postřik zateče do mezer a nedojde tak ke spojení s následující pokládanou asfaltovou vrstvou. Nejlépe by bylo množství spojovacího postřiku nepředepisovat projektem, ale řešit přímo podle situace na stavbě.

Ing. T. Koudelka podal informace z NAT 1, který se zaměřil na analýzu současného systému OVH (Osvědčení o vhodnosti výrobku) pro ostatní výrobky použité na síti ŘSD. Výsledkem analýzy je, že systém je zastaralý a je potřeba jeho revize (zrušení) či náhrada jiným systémem. Pro dokreslení situace Ing. Koudelka doporučuje přečíst si „Draghiho zprávu“, zejména části týkající se restriktivní regulace na každé úrovni, z nichž je u nás v ČR právě OVH. Navíc jediným pověřeným subjektem, který může v ČR vypracovat OVH je ASPK, které určuje, co musí daný výrobek splnit. To je potřeba změnit, ať už umožněním ostatním subjektům vypracovávat OVH (např. ČVUT v Praze nebo VUT v Brně pro zachování nestrannosti), či celý systém OVH zrušit a požadavky na skupiny výrobků uvést v nějakém dokumentu (norma, TP, ?), podle nějž by notifikované osoby vydávaly certifikát, že daný výrobek splňuje požadované vlastnosti. Jako příklady skupin výrobků mohou být nosiče pojiva, přilnavostní přísady, nízkoteplotní přísady, rejuvenátory atd.). Důsledkem současného systému je omezení inovací, nepropustnost pro nové dodavatele a nesrozumitelnost systému a způsobu hodnocení. P. Svoboda dodal, že je ideální doba toto téma otevřít při současné revizi TKP 1 a navíc, že proběhne schůzka s Mgr. J. Skovajsou ohledně podmínek, které musí splňovat další subjekty, aby dostaly pověření od MD vypracovávat OVH.

Dále se NAT 1 zabýval revizí normy ČSN 65 7222-2, kde bylo domluveno, že CRMB v se z normy odstraní. Pro CRMB N byla provedena srovnávací měření 3 pojiv gradace 25/55. Provedlo se stanovení penetrace podle ČSN EN 1426, bodu měknutí podle ČSN EN 1427, MSCR podle ČSN EN 16659, DSR podle ČSN EN 14770, BBR podle ČSN EN 14771 a stanovení dynamické viskozity podle ČSN EN 13302. Výsledky zkoušek byly v celku porovnatelné. S precizností u penetrace nebyl problém, pouze u BBR byla horší opakovatelnost, ale ne zásadně. v revidovaném znění bude tedy jen CRMB N 25/55-60 a mezi funkční parametry bude patřit MSCR, DSR a BBR. Pro dynamickou viskozitu je potřeba speciální geometrie. VET je v řešení a je nutno parametr ověřit. Nové znění by mělo být hotové do půlky 2025.

Ing. T. Koudelka pokračoval prezentací „Asfaltová pojiva pro výstavbu vozovek v 21. století“, která měla velký úspěch na poslední silniční konferenci. 90 % silniční sítě v EU je vyrobeno z asfaltových směsí (5,5 mil. km) a roční produkce směsí v EU je cca 300 Mt, přičemž roční světová kapacita rafinace ropy je 5 000 Mt. v Evropě klesá počet rafinérií. v roce 2023 byla rafinační kapacita 690 Mt oproti roku 2009, kdy kapacita byla 800 Mt. Snižuje se rovněž těžba ropy v EU. v roce 2022 činila pouhých 16 Mt a navíc se díky válce na Ukrajině změnily dodavatelské řetězce. Roční spotřeba asf. pojiv ve světě je 120 Mt za rok, v Evropě pak 20,5 Mt za rok a pouze 10 % rop z 1300 druhů je vhodných pro výrobu asfaltového pojiva. Tato všechna fakta pak vedou ke změně dodavatelských řetězců, menší dostupnosti výrobků, změně způsobu zpracování a proměnlivému složení produktů. v prezentaci dále autor seznamuje s trendy v asfaltových pojivech, jedná se zejména o snižování uhlíkové stopy. Toho lze dosáhnout biopojivy z biorafinerie na biomasu (dřevo, odpadní olej, živočišný odpad), kde je ale problémem nedostatek vstupních materiálů. K tomu dodal V. Valentin, že v Americe pyrolýzou z hnědého uhlí vyrábějí asfaltové pojivo. Dále T. Koudelka uvedl, že asfaltová směs je stoprocentně recyklovatelná, kdežto jiné materiály jsou recyklovatelné maximálně z 45 %. z pohledu uhlíkové stopy má největší podíl výroba (43 %) a vstupní materiály (32 %). Při použití biopojiva tedy snížíme uhlíkovou stopu o 5 %, kdežto při použití R-materiálu snížíme uhlíkovou stopu o 30 %. Další možností snížení uhlíkové stopy je použití nízkoteplotních směsí.

S vyhodnocením sběru dat seznámil pomocí prezentace opět T. Koudelka. Sběr probíhal od 2. pol. 2018 do 1 pol. 2022. Nejvíce sad výsledků bylo shromážděno k PMB 10/40-65 (29 sad), PMB 25/55-60 (31 sad), PMB 25/55-65 (43 sad), PMB 45/80-55 (28 sad) a PMB 45/80-65 (36 sad). Parametr bodu měknutí měl poměrně velký rozptyl jak mezi výrobci, tak u jednoho výrobce. Při porovnání výsledku zkoušky MSCR jsou na tom pojiva výkonnostně velice dobře i při vysokých teplotách. u zkoušky BBR není použitelná teplota při tuhosti S= 300 MPa, neboť neumí rozlišit různé gradace asfaltového pojiva, to dokáže naopak velmi dobře rozdíl teplot ∆Tc, který je ovlivněn stupněm modifikace a vlastnostmi vstupního pojiva. z vyhodnocení je patrná nižší výkonnost PMB 45/80-55. Naopak PMB 25/55-60 a PMB 25/55-65 mají výkonnost velice podobnou. Doporučuje se upravit specifikaci tak, že by se zrušila kategorie PMB 45/80-55 a kategorie PMB 25/55-60 by se sjednotila s PMB 25/55-65. Díky sběru dat máme výhodu, neboť víme, „jak to chodí“ a nyní se dají změnit navrhované specifikace v TG 15 u PMB pojiv na základě těchto výsledků. v NAT 1 byly představeny kategorie pro jednotlivé gradace (funkční specifikace), ke které se nyní členové NAT 1 vyjádří a následně dojde k vytvoření funkční specifikace včetně požadavků na jednotlivé gradace.

V rámci různého seznámil s porovnávacím měřením viskozity doc. O. Dašek. Ing. V. Valentinem bylo uspořádáno měření 4 laboratoří na málo viskózním asfaltovém pojivu. Jelikož se naměřily poměrně velké rozptyly mezi jednotlivými laboratořemi, uspořádá se ještě jedno srovnávací měření na běžných asfaltech. Na silničním asfaltu 70/100 a dvou PMB (25/55-55, 45/80-75) se tedy provede mezilaboratorní porovnání dynamické viskozity (Brookfield, metodou kužel-deska a případně vakuovou kapilárou). Dále byla do různého zařazena krátká informace k aktuálnímu stavu regeneračních postřiků od Ing. V. Valentina.

Příští jednání se bude konat na jaře 2025.

Zpracoval: Ing. David Matoušek