Třicáté druhé jednání týmu č. 5 Sdružení pro výstavbu silnic se uskutečnilo 20. listopadu 2025 v prostorách společnosti PRAGOPROJEKT, a.s. v Praze. Jednání se konalo prezenčně i on-line.
Vedoucí týmu Ing. P. Mařík zahájil jednání týmu přivítáním přítomných členů i hostů.
Na úvod představil činnost Unie Mostařů ČR (za doplnění J. Vráblíkové) Ing. M. Šmucr. Ustavující členská schůze zahájila činnost UMČR přesně 12. 12. 2012 ve 12 hodin 12 minut. Unie sdružuje odborníky, specialisty na mosty, dopravní stavby a další zájemce z příbuzných oborů. V počátcích měla téměř 100 členů, v současnosti je členská základna zhruba poloviční. Unie každoročně pořádá semináře, setkání mostařů a rovněž působí poradensky pro investory, zejména krajské samosprávy. Nabízí také podporu například při přípravě odborných článků či při mediálních výstupech, včetně rozhovorů pro televizi. Výrazně aktivní je zejména v Českých Budějovicích a Brně, přičemž spolupracuje s mostaři i z dalších regionů.
V dalším bodě Ing. P. Svoboda seznámil přítomné s prezentací generálního ředitele ŘSD Ing. R. Mátla, kterou měl na 131. zasedání správní rady Sdružení pro výstavbu silnic z 24. září 2025 a připomenul klíčové informace z aktivit Sdružení za poslední období. Tato informace jsou dostupné na webu zpravodaje Silnice mosty a webu Sdružení pro výstavbu silnic.
O aktuálním stavu revize ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací informoval Ing. J. Zajíček. Norma byla představena již na minulém jednání týmu pro mosty, kde byla diskutována zejména rovinatost mostovky. Tento požadavek byl nakonec vyřešen kompromisem, zůstalo měření čtyřmetrovou latí, avšak požadavek na rovinatost se zmírnil na 12 mm. Pokud bude již dopředu zřejmé, že tento požadavek nebude možné splnit na základě technologie mostu, do projektu se uvede požadavek na broušení, vyrovnávací vrstvu, popř. budou v problematických místech navržena drenážní žebra.
Dále zaznělo, že podle ČSN 73 6122 lité asfalty vyžadují zdrsňovací posyp z důvodu protismykových vlastností. V případě ochranné vrstvy na mostech se ale provádět nebude, což je třeba promítnout i do aktuálně revidované ČSN 73 6122.
Následně Ing. Zajíček uvedl, že se upravil článek 3.4.3 – definice spojovacího postřiku a článek 4.3.2 spojovací postřik, kde byla odstraněna tabulka 3 (požadavky na spojovací postřik) a nahrazena odkazem na ČSN 73 6129 Stavba vozovek – Postřiky a nátěry. Zároveň zde byla doplněna věta „Požadavky na spojovací postřiky na bázi polyuretanů nebo dalších polymerních hmot jsou stanoveny výrobci příslušných hydroizolačních systémů.“
Ing. D. Šimlerová informovala, že se aktuálně řeší také revize TKP 21. TP 164 – Izolační systémy mostů pozemních komunikaci (polyuretany), TP 178 (Izolační systémy mostů pozemních komunikací – polymetylmetakryláty) a TP 211 – Izolační systémy mostů pozemních komunikací (přímopojížděné systémy) by měly být zrušeny a zapracovány do TKP 21 – Izolace proti vodě, což je třeba zohlednit i v této normě.
Došlo také k úpravě tabulky 20 Společné kontrolní zkoušky geometrických charakteristik. Nově jsou zvlášť uvedeny požadavky na povrch mostovky a vyrovnávací vrstvy a povrch ochranné vrstvy a ložní vrstvy krytu vozovky.
Byly také prezentovány změny v článku 5.2.1 Mostovka a vyrovnávací vrstvy. Článek byl přepracován, část a) byla zestručněna a byly z ní odstraněny požadavky na beton; část b) byla zcela vypuštěna.
Ing. Zajíček vznesl otázku, zda by měly být tabulky 4, 5 a 6 ponechány v normě, nebo odstraněny a nahrazeny odkazem na TKP 21. Účastníci jednání doporučili tabulky v normě ponechat a v TKP 21 řešit samotné provádění.
Ing. D. Šimlerová informovala o probíhající revizi normy ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů, která stanovuje podmínky pro prostorové a konstrukční uspořádání mostních objektů. Norma je členěna do tří oblastí: mosty na železnicích, mosty na pozemních komunikacích a mosty přes vodní překážky.
Od jejího vydání v roce 2008 došlo k mnoha změnám souvisejících předpisů, což vedlo k zahájení revize. Ta reaguje mimo jiné na požadavky vysokorychlostních tratí (VRT) a jejich dopady na železniční mosty. Diskutuje se, zda vytvořit samostatnou normu pro VRT, zatím však zůstává společné řešení s konvenčními tratěmi. Správa železnic zakoupila licenci k normám pro francouzský systém TGV. Přepracovávají se také stávající příčné řezy pro konvenční tratě, protože jsou podle ČSN 73 6320, která bude rovněž podrobena revizi.
Revize zahrnuje i úpravy volných průřezů, bezpečnostních zařízení (svodidla, zábradlí) a návaznost na další normy, zejména ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.
Vodohospodářská část zatím obsahuje pouze drobné změny, avšak povodně v roce 2024 ukázaly potřebu širšího řešení protipovodňových opatření. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu vodního zákona, ČHMÚ zlepšuje předpovědní systémy, což může ovlivnit příslušné přílohy normy.
Revize se dále týká propustků, lodního značení na splavných tocích a umisťování inženýrských sítí na mostech, zejména plynovodů, kde zatím není k dispozici definitivní řešení. Nově se počítá také s doplněním zábran proti ptactvu, ochranou proti vandalismu a sledováním údržby mostů.
K připomínkování normy se po zveřejnění ve věstníku ÚNMZ prozatím nikdo nepřihlásil. Dokončení revize se předpokládá v roce 2027.
Ing. J. Hlavatý, Ph.D., ředitel Úseku kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic s. p., přednesl novinky v systému CES. Od 1. srpna 2025 byla zavedena kontrola ÚKKS všech nových výrobků, materiálů a směsí před jejich použitím v aplikaci CES, a to z důvodu velkého množství chyb při vkládání variant výrobků do systému. Dříve vložené výrobky se kontrolují a odstraňují se duplicity.
Dále informoval, že proces VTD mostních ložisek a závěrů je nastaven dvoukolově, v prvním kole se schvaluje vzorová technická dokumentace, ve druhém kroku se schvaluje s dokumentací konkrétní stavby.
V systému se začal používat CESUniKod, což je unikátní kód každého výrobku. Bude sloužit pro napojení na BIM model. Tam se bude vkládat pouze tento kód a výrobky se na jeho základě vygenerují.
Dále sdělil, že u některých výrobků se již povedlo zrychlit systémové odezvy, stále však probíhá úprava u betonů, asfaltů, asfaltových směsí. Cílem je snížit odezvu do 2 ms ze současných 40 ms.
K 18. listopadu 2025 měl systém CES celkem 1 848 uživatelů, je implementován na 213 stavbách, je v něm vloženo přes 10 280 materiálů výrobků a směsí a 17 066 žádostí o schválení na stavbu.
Na závěr ještě Ing. Hlavatý informoval, že již probíhají práce na elektronickém laboratorním deníku.
O probíhající revizi ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací informoval Ing. M. Drahorád, Ph.D. Původní znění z roku 2018 v některých aspektech již nevyhovuje aktuálním požadavkům. Pokrývá pouze prohlídky mostních objektů ve smyslu ČSN 73 6200 a ostatní objekty pokrývá pouze okrajově, což se v poslední době ukazuje jako problematické. Počítá se, že nové znění bude zahrnovat také opěrné zdi a galerie.
Problematické jsou prohlídky podjezdů, neboť se zde potkávají práva a povinnosti správce mostu a komunikace pod ním, dojde tedy k úpravě definice této oblasti a četností prohlídek podle stavu mostu tvořícího podjezd.
U prvních hlavních prohlídek budou doplněny pokyny k jejich postupnému provádění při uvádění mostu do předčasného užívání/zkušebního provozu.
U mimořádných prohlídek je navrženo, že mimořádná prohlídka může nahradit prohlídku hlavní, např. v případě mimořádných událostí nebo nehod. V takovém případě bude mimořádná prohlídka provedena v rozsahu prohlídky hlavní a bude muset stanovit stav, použitelnost a zatížitelnosti mostu, všech jeho částí a prvků.
Bude umožněno, že běžná prohlídka může být nahrazena prohlídkou hlavní konanou v roce, kdy by byla jinak požadovaná (plánovaná) běžná prohlídka.
Dojde k úpravě intervalu prohlídek propustků. Rovněž dojde k úpravě intervalů běžných prohlídek ve stavu V až VII se zavedením vlivu použitelnosti mostu.
Běžné prohlídky budou hodnotit použitelnost mostu a hlavní, popř. mimořádné spolehlivost a použitelnost. s hodnocením spolehlivosti a bezpečnosti provozu dále souvisí přílohy E a F ČSN 73 6221, které budou v rámci revize také upraveny.
Bude upravena tabulka vlivu stavebního stavu na zatížitelnost a bude zaveden vliv využití průřezu dopravním zatížením.
Pevně definované časové intervaly (1, 5 a 10 let) pro odstranění závad, resp. provedení navržených a projednaných opatření budou v rámci revize normy pravděpodobně zrušeny a nahrazeny libovolným časovým intervalem podle uvážení prohlídkáře, resp. v návaznosti na projednání se správcem/vlastníkem objektu.
První návrh ČSN 73 6221 byl rozeslán k připomínkám v prosinci 2025, dokončení normy se předpokládá v roce 2026.
Na závěr vedoucí týmu Ing. Pavel Mařík poděkoval přítomným za účast a přednášejícím za jejich příspěvky. Další jednání je plánováno na čtvrté čtvrtletí 2025.
Zájemci se následně přesunuli na stavbu Dvoreckého mostu, kde je s projektem seznámil a poté provedl Ing. P. Koukolík z firmy Metrostav TBR a.s za doplnění Ing. M. Seidla, hlavního inženýra projektu z PRAGOPROJEKT, a.s.
Zpracovala: Ing. Maria Míková