Společná porada týmu pro asfaltové technologie za horka (48. porada) a týmu pro asfaltová pojiva a asfaltové emulze (61. porada) se uskutečnila 24. 10. 2025 v prostorách hotelového komplexu Mlýn hotel, Vílanec pod záštitou Sdružení pro výstavbu silnic (SVS).
Jednání bylo zaměřeno na informace k problematice asfaltových směsí, asfaltových pojiv a na problematiku snížení spotřeby energie při výrobě asfaltových směsí a následnými dopady na životní prostředí.
Za tým č. 7 provedl kontrolu závěrů z poslední porady tajemník týmu Ing. David Matoušek. Informoval, že závěrem z předchozí porady bylo uskutečnění úvodního jednání před zahájením revize ČSN 73 6120 z důvodu sdílení poznatků a zkušeností týkajících se nízkoteplotních asfaltových směsí a dalších použitelných technologií, které by šly zařadit do revidované normy. Tímto společným jednáním byl závěr splněn. Dále sdělil informace k trvajícímu závěru ohledně překladu c-PCR pro asfaltové směsi z Německa. Vzhledem k tomu, že probíhá revize, bude překlad Ing. V. Valentinem proveden až po jejím vydání v následujícím roce.
Jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Ing. Petr Svoboda seznámil členy týmů s výčtem aktivit za uplynulé období. Informace o těchto aktivitách jsou dostupné na webu Sdružení v členské zóně.
Poté navázal informací o přísadách pro nízkoteplotní asfaltové směsi a konstatoval, že v době přípravy pilotních projektů pro ověření NTAS před 2 lety neměla žádná z nízkoteplotních přísad vydané Osvědčení o vhodnosti výrobku (dále jen OVH), kdy vydání OVH vychází z momentálního výkladu Metodického pokynu SJ-PK Část II/5 Ostatní výrobky. Proto byly tyto projekty nastaveny tak, že:
V prezentaci zdůraznil, že NTAS podle ČSN 73 6120, Přílohy I je možno používat dvěma základními způsoby:
Uvedl, že ŘSD má zájem bonifikovat pouze první výše uvedenou variantu přístupu k NTAS. Druhá možnost je spíše pro řešení problémů s pokládkou na straně zhotovitele a nelze ji deklarovat jako NTAS.
Ing. Jiří Škrabka ve své prezentaci dále představil 4 zkušební úseky ŘSD, na kterých jsou NTAS ověřovány:
V prezentaci uvedl poznatky k výrobě NTAS dle ČSN 73 6120, příloha I a upozornil na problémy:
V prezentaci následně uvedl problémy s NTAS ze strany ŘSD a TDS:
Dále uvedl:
Na závěr shrnul a popsal praxi při provádění 4 pokusných úseků, neboť u 3 byl osobně přítomen. Úseky mají sloužit k ověření technologie a výsledky mohou být využity pro schválení použitých přísad pro NTAS.
V diskusi k požadavkům pro nízkoteplotní asfaltové směsi vystoupili členové týmu. Doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D. uvedl k vystoupení Ing. Jiřího Škrabky, že u pokusných úseků vypisovaných ŘSD by bylo vhodné přesněji zadat podmínky provádění NTAS. Dále členové týmu upozornili na důslednou kontrolu teploty kameniva v horkém třídění obalovny při výrobě NTAS. Nelze totiž plynule přejít z výroby klasické horké asfaltové směsi na výrobu nízkoteplotní asfaltové směsi.
Ing. Klepáč v diskusi upozornil na bodové zvýhodnění v zadávání zakázek, když firma v soutěži použije NTAS. Je ale otázkou, zda bodová váha je dostatečná, aby firmy motivovala k zavádění těchto technologií. Ing. Petr Bureš položil otázku “Zda se budou pilotní úseky sledovat a vyhodnocovat?” na tuto otázku Ing. Klepáč uvedl, že s tím ŘSD nepočítalo, ale je možné vyhodnocování pokusných úseků dodatečně začít provádět.
Ing. Petr Mondschein, Ph.D. informoval v on-line připojení členy týmů o pokusných úsecích na dálnici D6 u Hostivice, kde se použily směsi s pojivem modifikovaným pryží. Jednalo se o 3 úseky, z nichž každý byl rozděl na 2 části (v první části vyměněna pouze obrusná vrstva, v druhé části celý kryt vozovky).
První úsek byl referenční, kde byly použity směsi s konvenčními PMB pojivy. Na druhém úseku bylo použito pojivo modifikované pryžovým granulátem – CRMB. Toto pojivo bylo vyrobeno na obalovně společnosti Pozemní komunikace Bohemia a.s. na zařízení MODITEK a takto modifikované pojivo bylo dávkováno do míchačky při výrobě CRMB směsí. Na třetím úseku bylo použito pojivo s koncentrátem asfaltu modifikovaného pryžovým granulátem – CRBC. Byl použit koncentrát ve formě granulátu pod obchodním názvem Improcel GA 80. Úseky se budou sledovat a průběžně vyhodnocovat.
V diskusi k problematice směsí s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem popsal Ing. Petr Mondschein, Ph.D. potřebu tvorby nové normy pro asfaltové směsi s asfaltem modifikovaným pryžovým granulátem s vysokou viskozitou. Shrnul důvody potřeby vzniku této normy, kdy argumentoval situací vzniklou při opravě dálnice D11, kde se letos dělaly opravy pomocí směsí s CRMB. Jednalo se o 2 úseky, z nichž 1 realizovala Skanska a druhý sdružení Eurovia – STRABAG. Při přípravě projektu vyvstal problém, podle čeho bude daná technologie předepsána. Projekt se odkazoval na zastaralé TP 148 a dále pak na metodiku MD, což se ale prakticky těžko zadává do soutěží. Dále technologie by podle jeho názoru neměla být zaměnitelná s ostatními technologiemi (např. CRBC). Jako vhodné řešení tak navrhl vytvořit normu, která by se týkala pouze směsí s CRMB vyrobeným výhradně ve speciálním mísicím zařízení na obalovně (blender). Norma by měla mít označení ČSN 73 6120-1. Je potřeba ovšem doplnit informaci, jestli je možné technologie zaměňovat, protože již při poslední revizi normy ČSN 73 6120 byla zaměnitelnost technologií předmětem diskusí a názor nebyl jednotný. Důvod pro použití pryžového granulátu spočívá především v předcházení vzniku odpadu. Členové týmu se většinově shodli, že by se tato norma prozatím neměla zpracovávat.
Dále se řešilo, zda by se při revizi normy ČSN 73 6120 nedoplnila příloha, která by řešila asfaltové směsi s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem, anebo jestli se zpracuje samostatný předpis pro tyto směsi na základě výsledků ze zkušebního úseku na D6 u Hostivice. Členové obou týmů zařazení přílohy zabývající se směsmi s asfaltem modifikovaným pryžovým granulátem zamítli, protože by se opět mohla zablokovat chystaná revize normy ČSN 73 6120 a souhlasí spíše se zpracováním samostatného technického předpisu (norma nebo TP). Na podobě, obsahu a rozsahu tohoto předpisu je třeba se ještě dohodnout. a to s ohledem na jednotlivé technologie výroby asfaltových směsí s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem.
V diskusi ještě zaznělo:
- Zda se vůbec technologie asfaltových směsí s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem budou používat, a to zejména s ohledem na případné budoucí využití R-materiálu z těchto směsí na obalovně?
- Je třeba zrušit předběžné TP 148:2009.
- Ing. Klepáč informoval, že pokusné úseky na D6 se budou po dobu pěti let sledovat a vyhodnocovat jejich stav a poznatky bude možné případně využít, pokud bude rozhodnuto o tvorbě nového předpisu pro asfaltové směsi s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem.
Doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D., zpracovatel normy ČSN 73 6120, uvedl, že je třeba přílohu I této normy revidovat, a to hlavně z pohledu používaných přísad pro nízkoteplotní asfaltové směsi. Stávající text přílohy I v době tvorby normy vycházel z německého předpisu, který zohledňoval přísady pro NTAS na bázi vosků a hodnocení NTAS bylo navázáno na referenční objemovou hmotnost Marshallových těles při předepsané teplotě hutnění.
S ohledem na to, že jsou na trhu další chemické přísady pro výrobu NTAS, tak doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D. počítá s revizí přílohy I. Dále uvedl, že by se pouze předepisovalo, při jaké zkušební teplotě by se zkušební tělesa měla hutnit. Všechny ostatní fyzikálně mechanické parametry směsi budou muset splňovat stávající požadavky uvedené v ČSN 73 6121 případně ČSN 73 6120. k výrobě NTAS ještě uvedl, že bude důležité prokázat, že NTAS jsou opravdu vyráběné jako NTAS, například záznamem z dat obalovny z výroby směsi.
Na závěr ještě nechal na zvážení členům týmu, jak přistupovat ke směsem s rozptýlenou výztuží a zda by neměla být pro tyto směsi zpracovaná samostatná příloha normy ČSN 73 6120. V té by byly uvedeny požadavky a parametry na tyto směsi.
Následně vystoupil Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D., který informoval přítomné o nadcházející revizi ČSN 73 6132. V připravované revizi došlo zejména k racionalizaci požadavků na zpětně získaná pojiva z kationaktivní asfaltové emulze (KAE). Nově se v normě objeví spojovací postřiky určené pro geokompozity (nové typy emulzí), které musí být modifikované, avšak ne latexem (bude ještě řešeno na národním aplikačním týmu pro asfaltová pojiva NAT 1). Dále informoval, že se připravuje návrh harmonizované a neharmonizované specifikace pro silniční a polymerem modifikované asfalty. Řeší se, co bude obsaženo v harmonizované a co v neharmonizované specifikaci. Pravděpodobně zůstane Prohlášení o vlastnostech (PoV), které se týká harmonizované specifikace a k tomu přibude rozšíření informací týkající se vlastností obsažených v neharmonizované specifikaci. Neharmonizované specifikace pro silniční a PMB pojiva by měly vyjít do cca 3 let.
K otázce R-materiálu vystoupil Ing. Jiří Škrabka a přednesl zkušenosti ŘSD s použitím R-materiálu v asfaltových směsích. Ve své prezentaci uvedl zkušenosti a nové podněty k zamyšlení z používání R˗materiálu (např. vysoké množství R-materiálu v nízkoteplotních směsích). ŘSD by rádo navýšilo maximální přípustný obsah R-materiálu do směsí typu SMA z 10 % na 15 %. Členové týmů nejsou proti. Dále by ŘSD uvítalo sloučení kategorie PMB 25/55-60 a PMB 25/55-65. k tomuto podnětu proběhne diskuse v rámci národního aplikačního týmu NAT 1. Podrobně jsou zkušenosti ŘSD uvedeny v prezentaci Ing. Jiřího Škrabky, která je součástí záznamu.
Dále k otázce využívání většího % R-materiálu vystoupil Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D., a ve své prezentaci „Opětovné použití R-materiálu na obalovně” uvedl národní předpisy týkající se asfaltových směsí:
Na grafu ukázal procentuální využití R-materiálu v asfaltových směsích v konstrukčních vrstvách vozovek u technologie Remix 100 % a u vrstev ACP 60 %, ACL 50 % a ACO 35 %.
Členům představil technologii obaloven vybavených paralelním sušicím bubnem s nepřímým ohřevem, který umožňuje ohřev R-materiálu na 160 °C a umožní tak použití až 100% obsahu R-materiálu v asfaltové směsi. V současné době obalovny mohou dávkovat max 60 % R-materiálu i přes to, že se na obalovně nachází nejvíce homogenní materiál, který by byl vhodný i pro dávkování většího množství R˗materiálu než je 60 %.
Dále v prezentaci uvedl zkušenosti s výrobou směsí s nadlimitním obsahem R-materiálu. Popsal zkušenosti se směsmi:
U směsi ACO 16 s 80 % RA ještě doplnil provedené kontrolní zkoušky pojiva po výrobě a extrahovaného pojiva po 28 měsících. Pojiva splňovala požadavky na extrahovaná pojiva po výrobě.
U směsí ACP 16 (F) uvedl návrhové parametry pro směsi a porovnal je s požadavky na směsi ACP 16R podle ČSN 73 6148 a ACP 16+ se 60 % R-materiálu podle ČSN 73 6121 a TP 170.
Na závěr bodu členům týmů naznačil možnost zpracování nové české technické normy, která by řešila směsi s nadlimitním množstvím R-materiálu. k návrhu na zpracování normy nezazněly od členů týmů výhrady.
Shrnul dosavadní poznatky a uvedl, že směsi s nadlimitním množstvím R-materiálu jsou trvanlivé. Funkční parametry těchto směsí splňují návrhové požadavky uvedené v TP 170 a jejich parametry jsou srovnatelné s konvenčními směsmi. Výroba těchto směsí je ověřena v praxi.
Na závěr přednesl hlavní myšlenky, které by měla nová norma řešit:
Problematikou ohledně Osvědčení o vhodnosti výrobku (dále jen OVH) se zabýval další bod jednání. Potřeba vytvořit normu, která by řešila přísady do asfaltových směsí, je vyvolána podle mnohých odborníků nesprávným požadavkem vyžadovat pro přísady do asfaltových směsí OVH. Vydání OVH vychází z Metodického pokynu SJ-PK Část II/5 Ostatní výrobky.
Současný přístup MD ČR neplní původně zamýšlený záměr, že by se OVH vydávalo na nestandardní výrobky, pro které nejsou technické specifikace (ČSN, TP schválenými MD, EN/ENV, případně jejich návrhy, TKP/ZTKP). Přísady do asfaltových směsí se na trh uvádí zapracované do výrobku, např. do asfaltové směsi, které své specifikace mají a dlouhodobě se s přísadami vyrábí. Další sporný bod Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D. vidí v tom, že v OVH nejsou transparentně stanovené parametry, které schvalovaná přísada splňuje a není jasné, jaké funkční parametry je nutné zkoušet a proč. Nehledě na to, že získání OVH je často zdlouhavý a nákladný proces bez jasných pravidel.
Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D. upozornil na to, že v současné době probíhá revize Metodického pokynu SJ-PK a měla by být snaha v rámci revize část II/5 – Ostatní výrobky v MP vynechat. V postupu revize MP SJ-PK v část II/5 – Ostatní výrobky nevidí zlepšení současné situace.
Dále upozornil na rozdílný přístup například u přilnavostních přísad použitých u směsí podle ČSN EN 13108-1, kde je vyžadováno OVH a u kationaktivních asfaltových emulzí, kde OVH není nutné mít. Ještě upozornil na to, že v současné době existují relevantní zkoušky pro ověření účinku některých přísad, které se provádějí v rámci zkoušky typu a to by šlo v nové normě zohlednit a využít.
Přínos nové normy vidí ve stanovení jasných požadavků (parametrů) na zkoušení – pokud to bude potřeba. Zkoušky budou voleny vzhledem k vývoji na poli standardizace CEN, popřípadě vzhledem k doporučení EAPA.
Dalšími přínosy budou:
Celý postup chce ještě projednat v národním aplikačním týmu (NAT 1).
Informace k porovnání různých zdrojů asfaltů z letošní výroby představil Ing. Václav Valentin. Seznámil přítomné s interními výsledky porovnání asfaltu 70/100 ze 6 různých zdrojů ropy. Zkoušky probíhaly ve spolupráci s VIAKONTROL a jednalo se o zkoušky penetrace, bodu měknutí KK, dynamickou viskozitu a BTSV na originálním pojivu a pojivu po krátkodobém zestárnutí RTFOT. Kromě těchto zkoušek se měřil obsah síry a prováděla SARA analýza. Výsledkem je, že se kvalita asfaltů mění. První velký zásah učinilo IMO v roce 2020. Jednalo se o omezení obsahu síry v palivech pro lodě na 0,5 %. Při prezentaci výsledků bylo jasně vidět, že obsah síry se pohyboval od 2,46 % do 7,52 %, což je problém pro výrobu modifikovaných emulzí a modifikovaných asfaltů.
Další porady týmu č. 6 a č. 7 budou řešeny opět samostatně.
Zpracovali: doc. Ing. Ondřej Dašek, Ph.D., Ing. Petr Bureš, Ing. Milan Slavíček, Ing. David Matoušek