Ing. Petr Laušman, předseda Sdružení pro výstavbu silnic
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, milí přátelé,
jako obvykle je mi umožněno zrekapitulovat skutečnosti, co pro naše Sdružení přinesl rok 2025, čeho jsme dosáhli, co se nám nepovedlo a jaké další výzvy budou před námi v příštích letech. Zároveň se ale nejprve pokusím i zrekapitulovat stav silničního hospodářství z mého pohledu.
Když odhlédneme od dopadů covidu, války na Ukrajině či stále probíhajících debat o rozpočtu na příští rok, doléhají na české silniční hospodářství také širší evropské vlivy, především důsledky Green Dealu. V této turbulentní době je mimořádně obtížné odhadnout další vývoj. Ostatně, v každé době se říká, že je těžká – tvrdilo se to v minulosti, říká se to i dnes a nepochybně se to bude říkat i v budoucnosti. Stejně nám nezbývá než ji prožít a pracovat v ní tak, jak umíme. A ta dnešní je podle mě skutečně složitá, přesto však plná očekávání.
Jednou z nejistot, které náš obor provázejí, je nekončící válečný konflikt na Ukrajině a obava z jeho dalšího vývoje. Nikdo nedokáže říct, zda nás nečekají další omezení, nebo zpřísňování některých oblastí, což by mohlo zasáhnout i stavebnictví. Významným faktorem také je, zda nová vláda bude ochotná a schopná alokovat potřebné finance a jaké priority v dopravním stavitelství nastaví. Tyto nejistoty samozřejmě komplikují střednědobé plánování v celém sektoru.
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se v roce 2025 držel na velmi solidní úrovni přes 160 miliard korun, což umožnilo pokračovat ve stavbách i přípravě projektů. Otázkou však zůstává, co bude v roce 2026. Jsme svědky debat o možném zastavování staveb či výkupu pozemků, o omezeném, nebo dokonce nulovém zahajování nových projektů a také o tom, že kraje od SFDI již nebudou dostávat na silnice žádné prostředky. V takovém prostředí se jen těžko může efektivně pracovat dodavatelům, projektantům i inženýrským organizacím, které pro svou činnost potřebují předvídatelnost. Významné diskuse se vedou také o samotných prioritách dopravního stavitelství. Mluví se o tom, že do roku 2033 by měla být dokončena celá dnes plánovaná dálniční síť. Aby byl tento cíl reálný, bude však zřejmě nutné výrazněji využít financování formou PPP projektů či úvěrů. Pozitivní zprávou je transformace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na státní podnik, která proběhla od 1. ledna 2024 a která je podle mého názoru skutečným posunem správným směrem. Naopak velkou výzvou zůstává dlouhodobý nedostatek kameniva. Vláda sice přijala příslušné nařízení, nicméně až příští roky ukážou, zda skutečně přinese očekávané zlepšení.
S napětím sledujeme i další vývoj nového stavebního zákona, který dopadl, jak dopadl. Přínosem je ovšem zavedení DESÚ, prokazuje se, že speciální stavební úřad pro dopravní infrastrukturu se osvědčil. Doufejme, že se ho jednou v plně funkční podobě opravdu dočkáme. Pokud jde o projekty PPP, program u dálnice D4 se podařilo úspěšně dokončit a u D35 nyní probíhá tendr. Nově byla schválena příprava středočeské části D3 a D55 metodou
PPP, zatímco u pražského okruhu D0 tento postup schválen nebyl.
Jak jsem uvedl v úvodu, nejsem pesimista, spíše jen plný očekávání. Možná je to tak dobře. Kdyby bylo vše předvídatelné a bez problémů, někteří z nás by byli možná zbyteční. Přesto však existuje oblast, která mě dlouhodobě opravdu trápí – a tou je byrokracie ve stavebnictví. A to i přes novelu zákona o urychlení strategických investic. Část problémů si přitom vytváříme sami, jako investoři i jako dodavatelé. Každá změna či vícepráce dnes prochází schvalovacím procesem, kterým se zabývá deset až patnáct lidí, často včetně externích konzultantů a následně právníků. Téměř každý dozor, správce stavby či stavbyvedoucí má dnes za sebou celý tým právníků, aby bylo vše právně dokonalé. Vytvořili jsme tolik metodik a dokumentů, že je běžný inženýr nebo stavbyvedoucí už bez právníka ani není schopen přečíst a plnit. Nic proti právníkům, někteří jsou i mými kamarády, ale nemyslím si, že tato situace dopravním stavbám prospívá. Jsem si dobře vědom, že dohled a kontrola jsou důležité, ale pamatuji doby, kdy stavbu vedlo několik málo lidí a fungovalo to. Přál bych si proto, alespoň částečně, návrat k selskému rozumu. Ten sice žádný zákon nenařídí, ale právě on je často to, co na našich stavbách nejvíce chybí.
Teď tedy k té rekapitulaci činnosti našeho Sdružení. Povedla se dotáhnout aktualizace Zvláštních obchodních podmínek Red Book FIDIC s Ministerstvem dopravy (MD), ŘSD a SŽ.
Povedlo se projednat a částečně zkorigovat některé metodiky SFDI schvalované MD, a to Metodiku časového řízení (laicky řečeno se jedná o sestavování harmonogramu) a Metodiku měření (laicky to znamená „co a jakou metodou se co měří“).
Rád bych zmínil i aktivní zapojení našich zástupců a členů při zadávání i při zpracovávání „Studie dostupnosti zdrojů stavebních surovin pro připravované projekty rozvoje dopravní infrastruktury v návaznosti na zákon č. 465/2023 Sb.“. Tato studie vyústila k vydání nařízení vlády o stanovení některých výhradních ložisek stavebního kamene ložisky strategického významu.
Je obecně známo, že veřejností hýbala problematika účinnosti nového stavebního zákona včetně digitalizace stavebního řízení. Naše Sdružení je jedním ze 14 členů sdružení právnických osob „SIA ČR – Rada výstavby“, jejímiž členy jsou různé komory, asociace, nadace, společnosti a svazy působící na úseku architektury, výstavby a stavebnictví v ČR. Zde jsme prakticky všichni upozorňovali na velmi špatnou aktuální situaci ve věci digitalizace stavebního řízení. Všichni víte, jak tento proces dopadl.
Musím rovněž zmínit problematiku smluv o zpětném odkupu materiálů. Těchto jednání bylo několik a ještě budou pokračovat. Je vytvořena skupina odborníků a věřím, že se vše podaří dotáhnout k oboustranné spokojenosti. Povedlo se zdárně vyřešit, ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví, při jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a výrazně zkorigovat návrh novely nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, týkající se možností předávání pracoviště na staveništi dalším podzhotovitelům, a to de facto, postupně jen jednomu podzhotoviteli. Dopadlo to dobře, neboť MPSV nakonec od změny ustoupilo.
Co nás tedy do budoucna čeká? Opět několik metodik, aktualizace Zvláštních obchodních podmínek Yellow Book FIDIC, projednávání metodiky k novelizaci vyhlášky MD o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a ještě asi spousta dalších legislativních úprav.
Rok 2025 znamenal řadu odborných aktivit, na nichž se naše Sdružení významně podílelo. Jen namátkově, např. různá jednání EAPA, jichž se aktivně zúčastňuje jednatel našeho Sdružení, dále uspořádání Road Festu v Brně zaměřeného na propagaci silničního stavitelství žákům základních škol a studentům odborných středních škol. Opět jsme pořádali tzv. „Legislativních úterky“ zaměřené na aktuální odborná témata. Rovněž jsme již tradičně spolupořádali konferenci Projektování pozemních komunikací 2025. Opět proběhly odborné akce, jako jsou Silniční akademie a školení STEPS a nově konference Digitalizace v dopravním stavitelství, která byla hodnocena velmi pozitivně. Samozřejmě nejde opominout největší konferenci pořádanou Sdružením, kterou jsou Asfaltové vozovky, konající se každé 2 roky. Rovněž byla ve všech směrech úspěšná i Silniční konference 2025, na jejíž realizaci se naše Sdružení významně podílelo.
Měl bych asi připomenout i další aktivity, jako jsou např. dotované vzdělávání pro členy, tvorba technických norem i tzv. DIGI výzva, zajišťující další zvyšování kvalifikace účastníků. Nemohu také zapomenout na jiné propagační aktivity pro žáky a studenty, na kterých se Sdružení podílí, nebo spolupodílí (Young Roads, Stagram, DopravKo apod.).
Chtěl bych na závěr poděkovat všem, kteří se na těchto aktivitách Sdružení (nejenom na těch, které jsem zmínil) podílejí a rovněž i jednateli a sekretariátu Sdružení. Končím vždy se stejným přesvědčením, že Sdružení pro výstavbu silnic přispěje i v budoucnosti k řešení všech problémů v silničním hospodářství, které zcela jistě nastanou.
Do roku 2026 vám všem přeji hlavně hodně zdraví, úspěchy v osobním i pracovním životě a příjemně strávený čas při pročítání obsahu časopisu Silnice mosty.