56. jednání týmu č. 3 pro jakost Sdružení pro výstavbu silnic se konalo 9. prosince 2024, pod patronací společnosti STRABAG a.s. Jednání zahájil vedoucí týmu Ing. Stanislav Bedřich přivítáním účastníků jednání.V úvodním bodu porady Ing. Jiří Hlavatý, Ph.D., prezentoval novinky připravované v rámci rozvoje a digitalizace činností v ŘSD. Chystá se spuštění DMS (Document Management System) a elektronický laboratorní deník. Apeloval také na uživatele centrálního evidenčního systému (CES) k eliminaci duplicit v této databázi. Je zapotřebí využívat již schválené žádosti, a především neměnit názvy výrobků. Od 1. 1. 2025 plánuje ŘSD schvalovat všechny nové asfaltové a betonové směsi všechny přes CES. V další vlně se připravuje schvalování SC a MZK.

Následovala diskuze ohledně přílohy č. 1 k části II/4 MP – Provádění silničních a stavebních prací (MP SJ-PK), která obsahově neodpovídá současnému stavu předpisové základny. Obsahuje neplatné předpisy a současně v ní chybí nové normy, TKP a TP. Na základě návrhu Ing. Vodičky bude svolána schůzka k vyčlenění přílohy 1 k části II/4 Metodického pokynu (MP) Systému jakosti pozemních komunikací (formou dílčí revize MP), které by se měli zúčastnit minimálně Ing. Jiří Šmíd, Ph.D., Ing. Čestmír Kopřiva, Ing. Jaroslav Vodička, Ing. Jiří Hlavatý, Ph.D. a CO 3031 – SILMOS-Q s.r.o., aby bylo možné tuto přílohu pravidelně aktualizovat.

Na poradě týmu bylo poukázáno na zbytečné omezení využití kvalitních recyklovaných kameniv ve stavebních projektech nesprávnou definicí kameniva v položkách soupisu prací (a následně pak také ve vzorových listech staveb pozemních komunikací). Položky často obsahují požadavek na přírodní kamenivo, který je zapotřebí upravit tak, aby nebylo diskriminováno například recyklované kamenivo stejné kvality. Místo přírodní kamenivo postačuje termín kamenivo. Kvalitativní požadavky na kamenivo jsou uvedeny v návrhových normách na konstrukční vrstvy a harmonizované výrobkové normy na kamenivo definují všechny typy kameniv včetně recyklovaných.

Návazně na opravené položky v rozpočtech je zapotřebí upravit některé vzorové listy, tak aby umožňovaly využití recyklovaných materiálů.

Požadavek na „přírodní“ kamenivo nevychází ani z OTSKP a je otázkou, jak vznikl.

Ing. Petr Svoboda informoval o činnosti Sdružení za uplynulé a o plánovaných činnostech na následující období a prezentoval významná dlouhodobá horizontální témata, kterými se Sdružení intenzivně zabývá.

Následovala krátká diskuze týkající se SDO (stavebního demoličního odpadu) na téma odpad vs. vedlejší produkt. Členové týmu se shodli na nutné mediální osvětě týkající se bezpečného využití SDO.

Ing. Šimlerová při této příležitosti upozornila na časté zařazení využitelných materiálů do kategorie odpadů již při projektování stavebního díla, často bez znalosti vlastností materiálu. Což může být vnímáno jako rozpor s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona o odpadech.

Zadavatel stavebních prací by měl dopředu znát typy odpadů, které při realizaci díla budou vznikat a zohlednit to v jednotlivých položkách pro výběrové řízení (například kaly z frézování CB krytů, SDO z demolice vozovek v tunelech).

Vzhledem ke změnám legislativy vztahující se k uvádění stavebních výrobků na trh požádal tým 3 Mgr. Václavu Holušovou – vedoucí oddělení odborných činností ÚNMZ o odbornou přednášku o změnách které přináší novela nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

Mgr. Holušová prezentovala změny, které přináší nové Nařízení vlády č. 119/2024 Sb. ze dne 17. dubna 2024, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV 163).Mgr. Holušová prezentovala změny, které přináší nové Nařízení vlády č. 119/2024 Sb. ze dne 17. dubna 2024, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV 163).

NV 163 zavádí od 1. 1. 2025 následující nové povinnosti:

  • Povinnost deklarovat nejen shodu s technickou specifikací, ale i konkrétní vlastnosti výrobku.
  • Povinnost připojit českou značku shody CCZ.

Dochází tak ke změně významu prohlášení o shodě. Výrobce nebo dovozce potvrzuje, že zabezpečuje trvalou shodu všech výrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na stavby, to znamená, že ručí za shodu s deklarovanými vlastnostmi výrobku. Vyvažují se tak k povinnosti výrobců harmonizovaných výrobků označovaných CE a výrobců nebo dovozců uvádějících na národní trh neharmonizované stavební výrobky. Projektant, zhotovitel nebo stavebník tak bude mít k dispozici deklarované vlastnosti stavebních výrobků umožňující výběr vhodného výrobku do stavby. Termín trvale se vztahuje na dobu, po kterou je výrobek vyráběn a dodáván na trh. Nejde o dobu životnosti výrobku či dokonce stavby.

Nové povinnosti se týkají výrobků uvedených na trh od 1. 1. 2025. Ke stanoveným, neharmonizovaným výrobkům uvedeným na trh před 1. 1. 2025 se nové prohlášení o shodě a značka shody se k výrobku připojí nejpozději do 1. 1. 2028.

Dále Mgr. Holušová představila vývoj revize stávajícího CPR (CPR Acquis) a plán souběhu se zcela novým CPR, které vyšlo ve věstníku EU 18. 12. 2024.

Z oblasti nového CPR ze Mgr Holušová zaměřila na:

  • nové požadavky na výrobce stavebních výrobků;
  • digitální pas výrobku – DPP;
  • environmentální udržitelnost;
  • DoPaC (prohlášení o vlastnostech a shodě).

CPR je nařízení EU pro uvádění harmonizovaných stavebních výrobků na trh a nová ustanovení z nového CPR se budou uplatňovat až v návaznosti na nové harmonizované normy, které se teprve budou zpracovávat. Nástup nových povinností lze proto v oboru výrobků pro pozemní komunikace očekávat nejdříve h horizontu 3 let.

Ing. Kalivoda stručně referoval o novém nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků, které je do české právní soustavy implementováno novým zákonem č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, který současně ruší dosavadní zákon č. 102/2001 Sb. Změny jsou platné k 13. 12. 2024. Nařízení upřesňuje povinnosti výrobců, ale pozornost by mu měli věnovat především výrobci nestanovených stavebních výrobků, protože je to obvykle jediný předpis, kterým se musí řídit.

Vzhledem k probíhající revizi TKP 9 Kryty z dlažeb a dílců a TKP 10 Obrubníky, krajníky, chodníky a dopravní plochy vyzval Ing. Bedřich účastníky jednání k zaslání připomínek k těmto předpisům jejich zpracovateli doc. Ing. Ludvíku Vébrovi, CSc.

V pravidelném a spíše diskuzním bodu porady, kde jsou probírána různá a spíše aktuální témata podal Ing. Jaroslav Vodička informace o revizích TKP. Kapitoly 3 a 4 jsou těsně před schválením. u TKP 18 byl termín pro podání připomínek prodloužen z důvodu jejich malého počtu. TKP 1 je aktuálně v revizi a je možné k tomuto předpisu zasílat připomínky.

Následovala diskuze o četných požadavcích některých stavebních dozorů na nadbytečné zpracování TePř, které přinášejí enormní administrativní zátěž pro stavitele, a přitom mají s nulovou přidanou hodnotu.

Tým č. 3 se usnesl požádat UKKS ŘSD o metodické usměrnění výkonu stavebních dozorů ve smyslu redukce požadavků na zpracovávání formálních TePř Zhotovitelem pro každý objekt zvlášť a také častý požadavek zpracovat TePř na všechny i certifikované technologické procesy.

TePř má být dle TKP 1 čl. 1.3.3.3.1 zpracován zhotovitelem pouze „v případech, kdy technologie prováděných prací závisí na dovednosti a vybavení Zhotovitele nebo se jedná o použití neobvyklých materiálů, pracovního zařízení a obchodně chráněných znalostí a které nejsou vydány v předpisech uvedených pod písmeny a) (TKP) a b) (RDS, ZTKP). Dozor by správně měl akceptovat jeden TePř na celou stavbu nebo pro soubor objektů a nevyžadovat TePř tzv. po jednotlivých stavebních objektech – např. TePř na zálivky pracovních spár (frézování drážky a zalévání drážky) na každý vjezd od domu na budovanou komunikaci. Na celou stavbu by se mělo jednat o jeden TePř pro jeden technologický proces, a to v technicky odůvodněných případech.

K deformaci požadavků na nesmyslné množství TePř došlo v posledních několika málo letech mj. díky časté nevhodné interpretaci článku 1.6.1.3, TKP 1, kde jse uvedeno, že:

Zhotovitel musí před zahájením prací vypracovat kontrolní zkušební plán a předložit jej Objednateli/Správci stavby ke schválení. Kontrolní a zkušební plán je součástí plánu kvality na stavbu, případně součástí TePř. v případě, je-li kontrolní a zkušební plán v rozporu s TKP, platí požadavky TKP.

Z této formulace si někteří zástupci objednatele (stavební dozoři) vytvořili zjednodušení, podle kterého nelze vydat KZP bez TePř a z toho vyplynul současný stav, kdy se TePř velmi často zpracovává na všechny technologie pro každý SO samostatně, což vede k nesmyslné administrativní zátěži.

U většiny objektů (technologických procesů) by se správně měl namísto TePř zpracovávat pouze KZP s četností kontrolních zkoušek a s uvedením použitého materiálu.

Dále byly diskutovány možnosti většího využití recyklátůjejich uplatnění v konstrukčních vrstvách pozemních komunikací. v současné době je využití recyklátů omezené vzhledem k tomu, že recykláty z SDO obvykle nedosáhnou kvalitativních parametrů požadovaných pro stěrkodrtě ŠDB, které jsou běžně navrhovány ve stavebních projektech.

Proto bude nutné konzultovat s týmem pro projektování, ale i širší odbornou veřejností možnosti většího využití recyklátů.

Tým 3 chce proto připravit návrh na úpravu kritérií pro štěrkodrtě ŠDB, anebo se pokusit definovat zcela novou kategorii „ŠDc“ a přiřadit jí normové uplatnění v konstrukčních vrstvách. Konkrétně se bude nutné zabývat především úrovněmi vlastností odolnost proti drcení, nasákavost a odolnost proti zmrazování a rozmrazování.

Následovala diskuze ke „schvalování“ nestanovených výrobků bez technické specifikace dle části II/5 Metodického pokynu SJ-PK.

Členové týmu apelovali, aby náročnost při jejich posouzení byla úměrné jejich významu a neomezovala technický vývoj a použití nových materiálů.

Pracovníci MD (Ing. Jiří Šmíd, Ph.D. a Ing. Jiří Horkel) na poradě informovali o nové jednotné metodice ověřování splnění požadavků na dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace používané na pozemních komunikacích v České republice (v podstatě se jedná o všechny objekty DIO) Metodika je rovněž dostupná na webu pjpk.rsd.cz a nahrazuje dřívější schvalování výrobků ve smyslu potvrzení shody s předpisy pro oblast dopravního stavitelství.

Ing. Bedřich v závěru oznámil záměr skončit ve funkci vedoucího týmu pro jakost. Členové týmu jsou tímto vyzváni k podáni nominací na nového vedoucího týmu.

Další jednání týmu bude na přelomu května a června 2025.


Zpracoval: Ing. Karel Kalivoda, Ph.D.