Dne 12. prosince 2023 proběhlo v Praze ve společnosti VINCI Construction CS 57. zasedání týmu č. 7 pro asfaltová pojiva a asfaltové emulze.

Vedoucí týmu, Ing. Ondřej Dašek, Ph.D., přivítal přítomné a následně tajemník týmu, Ing. David Matoušek pokračoval kontrolou plnění závěrů z 56. porady:

Plnění závěru č. 1: Závěr týkající se projednání problematiky pojiv modifikovaných pryžovým granulátem a zejména revize normy ČSN 65 7222-2 na jednání NAT 1 byl splněn.

Plnění závěru č. 2: Jelikož hlavní část závěru (financování) nebyla naplněna, trvá plnění tohoto závěru i nadále v upravené podobě. Zejména je potřeba zajistit finance pro zpracování softwaru PyPAIS do webové podoby s využitím cloudu pro ukládání a správu vyhodnocených fotografií přilnavostí. Metodika pro jednotný postup zkoušení je připravena a seznam různých druhů hornin od bazických po kyselé také. Chybí jen výše uvedené zpracování softwaru. Ing. Jiří Škrabka doplnil, že nad otázkou výzkumných projektů financovaných ze strany ŘSD visí obecně velký otazník. Při schůzce s finančním ředitelem okolo financování státního podniku ŘSD nepadlo jediné slovo ohledně výzkumných projektů a dalších aktivit. Financování projektu tak vypadá ze strany ŘSD spíše nereálně.

Informace o činnosti Sdružení za uplynulé období od poslední porady týmu č. 7 shrnul jeho jednatel Ing. Petr Svoboda.  Jednalo se o:
• projednání novely zákona č. 126/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), kde se uvedly podmínky pro vyvlastnění pozemků pro ložiska nerostných surovin;
• projednání Vyhlášky č. 283/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem;
• kompenzace nárůstu cen stavebních prací z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině, kdy se Sdružení podařilo na Ministerstvu dopravy vyjednat kompenzace jak u staveb valorizovaných, tak u staveb nevalorizovaných; v rámci toho byla zpracována Metodika kompenzací cen komodit včetně seznamu komodit určených k valorizaci;
• podporu aktivity k získání lidských zdrojů pro oblast dopravního stavitelství formou zážitkových dní ROAD FEST;
• zpracování žádosti pro grant na vzdělávání;
• spolupráci na pořádání WRC (Světový silniční kongres);
• angažování se v oblasti ESG (Environment, Social and Governance);
• zhodnocení konference Asfaltové vozovky 2023.

Poté následovaly informace z CEN/TC 336 v podání gestora Ing. Matouška.

Informace z CEN/TC 336
• v roce 2023 byla TC 336 velice aktivní, o čemž svědčí řada jednání v rámci úkolových skupin TG a pracovních skupin WG;
• od 1.10. 2023 O. Moglia byl znovu zvolen předsedou TC 336 na období 3 let;
• od 1. 3. 2023 A. Sörensen byl znovu jmenována konvenorem TC 336/WG 1 na období 3 let;
• od 25. 10. 2023 je S. Jenkel novým tajemníkem TC 336/WG 1;
• byla ukončena činnost TG Udržitelnost životního prostředí;
• byla reaktivována činnost TG Harmonizované normy;
• byl aktualizován název a rámec TC 336;
• ke konci roku 2023 byla vydána zkušební metoda EN 17844 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – stanovení obsahu PAH a BTEX;
• TC 336 doporučuje národním normalizačním orgánům, aby vydalo CEN/TR Asfalty a asfaltová pojiva – Udržitelnost – Review on how to address environmental information, která bude brzy publikována, avšak její vydání není členy CEN povinné;
• mělo by dojít k rozdělení revidovaného mandátu M/124 na 2 standardizační požadavky Sreq, které připraví subkomise SG 12 a zahájí činnost ve 2. čtvrtletí 2024;
• zahájí se vývoj doplňkových neharmonizovaných výrobkových norem k EN 14023 a EN 12591;
• zahájí se vývoj cPCR (complementary Product Category Rules), tyto cPCR musí vyvinout každá CEN/TC za tím účelem, aby nebylo posuzování závislé pouze na obecném dokumentu EN 15804 (z CEN/TC 350);
• zahájí se práce na revizi EN 1428 Stanovení obsahu vody v asfaltových emulzích – Metoda azeotropní destilace a EN 58 Vzorkování asfaltových pojiv;
• na začátku příštího roku proběhne překlad revidovaných norem EN 14770 (DSR), EN 14771 (BBR) a EN 14769 (PAV);
• v novém roce proběhne veřejné připomínkování (režim ENQ) norem EN 1427 Stanovení bodu měknutí – Metoda kroužek a kulička a EN 16659 Zkouška MSCR.

Gestor CEN/TC 336/WG 1, Ing. Radek Černý, se z jednání omluvil. Zaslal ale písemnou zprávu o činnosti. Informace z TC 336/WG 2 prezentoval Ing. Tomáš Koudelka.

Informace z CEN/TC 336/WG 2
• Budoucnost EN 13808
○ norma bude rozdělena na 2 normy (harmonizovanou a neharmonizovanou (doplňkovou));
○ v TG Harmonizované normy a v TC 336/WG 2 se připravují návrhy těchto norem;
○ normy budou obsahovat požadavky ze standardizačního požadavku Sreq z roku 2020 pravděpodobně v kombinaci s parametry z návrhu specifikace z TG 14;
○ cíl: CE pro KAE – bude zachována možnost minimálního popisu výkonosti KAE + značení na PoV (např. C69BPF3);
• Změna normy ČSN 73 6132
○ bylo by dobré v rámci NAT 2 projednat některé změny s tím, že celková revize normy by proběhla až v roce 2025;
○ cílem revize bude zjednodušení a racionalizace požadavků na KAE podle typu aplikace;
○ některé návrhy změn již představeny na AV 2023 v rámci příspěvku „Asfaltové emulze, nastavení požadavků pro výběrová řízení v ČR“;
• Kruhové zkoušky KAE C65B3
○ pořadatel kruhových zkoušek: ASPK, Ing. Jaroslav Vodička;
dodavatel KAE: společnost Vialit;
○ prováděny zkoušky: stanovení zbytku na sítě podle EN 1429 (jak na sítě s velikostí ok 0,5 mm tak s velikostí ok 0,16 mm), stanovení obsahu vody v asfaltových emulzích podle EN 16849, stanovení hodnoty pH asfaltových emulzí podle EN 12850, stanovení doby výtoku výtokovým viskozimetrem podle EN 12846-1 a stanovení hodnoty štěpitelnosti kationaktivních asfaltových emulzí, metoda minerálního fileru podle EN 13075-1;
○ všechny laboratoře prošly, kromě jednoho problému při zkoušce stanovení zbytku na sítě a skladovací stabilitě;
• gestor TC 336/WG 2 je vedoucím projektu revize EN 16346, vedoucím projektu EN 1429, jejíž systematická revize proběhne v lednu 2024 a je také členem úkolové skupiny TG Harmonizované normy; a členem TG k revizi EN 13075-1,
• TG 14 se kromě jiného zabývá sběrem parametrů pojiv z KAE včetně parametrů vstupních pojiv.

Informace z jednání NAT 1, které proběhlo 6. 12. 2023, prezentoval jeho vedoucí Ing. Koudelka. Na jednání se řešila revize ČSN 65 7222-2, budoucí specifikace v rámci TC 336, výstup úkolové skupiny TG 14, vyhodnocení sběru dat z funkčních zkoušek PMB a nízkoteplotní a přilnavostní přísady.
• Revize ČSN 65 7222-2
○ odsouhlaseno odstranění CRMB V (25/55-60) z tabulky 1, neboť není nutné blokovat revizi normy kvůli pojivu, které se na trhu vyskytuje v zanedbatelném množství;
○ CRMB V se bude posuzovat podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., tedy stavebním technickým osvědčením (STO);
○ dojde k úpravě požadavků na CRMB N, pro které vznikne úkolová skupina;
• Budoucí specifikace v rámci TC 336
○ existují 4 možné scénáře, jak se bude postupovat;
nejpravděpodobnější se v současnosti jeví scénář, kdy se v harmonizované normě ponechají empirické vlastnosti a přidají se vlastnosti po krátkodobém stárnutí (RTFOT); dělení hEN se zachová;
○ některé země budou více zaměřené na BWR 3 (uvolňování nebezpečných látek) a BWR 7 (environmentální požadavky) než na BWR 1 (mechanicko-fyzikální parametry);
○ předpokládá se, že nové hEN budou k dispozici cca v roce 2028 až 2030;
• Výstup TG 14 pro jednání WG 2
○ představení tabulky, podle které by se měla nově klasifikovat asfaltová pojiva;
○ nově obsahuje zkoušení silové duktility po dlouhodobém stárnutí a stanovení viskoelastické teploty VET (parametry neobsažené v návrhu mandátu SReq 2020);
• Sběr dat
○ bylo statisticky vyhodnoceno 7 pojiv, hodnocení provedl Ing. Petr Misák, Ph.D., z VUT v Brně;
○ nastavení sběru dat funkčního zkoušení vycházelo ze standardizačního požadavku Sreq z roku 2020;
○ nyní je na nás, abychom udělali kategorie, trendy pro jednotlivé parametry;
○ ohybová tuhost ze zkoušky BBR má malou vypovídací hodnotu;
○ při porovnání tabulky z TG 14 máme dobrou shodu parametrů;
○ chybí VET (tu lze ale dopočítat ze surových dat T3);
○ chybí silová duktilita po PAV (zde nemáme žádná data).

Informace z NAT 2 podal jeho vedoucí Jakub Valenta. NAT 2 se letos sešel pouze jednou, a to k problematice technických parametrů veřejných soutěží na kationaktivní asfaltové emulze.

Problematiku nízkoteplotních směsí odprezentoval Ing. Koudelka. V České repúublice se nízkoteplotní směsi používají jen sporadicky. Měli bychom identifikovat důvody včetně toho, co můžeme udělat pro to, aby se začaly ve větší míře používat. Mezi hlavní důvody patří chybějící poptávka ze strany investorů, tlak na cenu, nulové zvýhodnění směsí oproti klasickým (HMA) směsím a požadavek na „osvědčení o vhodnosti“ pro nízkoteplotní přísady. Požadavky na nízkoteplotní směsi (NTAS) upravuje ČSN 73 6120, konkrétně pak Příloha I. NTAS se vyrábí při teplotě vyšší než 120 °C a musí snižovat pracovní teplotu minimálně o 15 °C. Při výrobě lze využít pojiva podle ČSN 65 7204 nebo ČSN 65 7222-3 a nízkoteplotní přísady se dávkují přímo do bubnu míchačky nebo asfaltové váhy. NTAS se navrhuje jako klasická HMA směs, jejíž minimální hodnoty modulů tuhosti při 15 °C splňují požadavek TP 170, únavové charakteristiky odpovídají obvyklým hodnotám a snižuje pracovní teplotu minimálně o 15 °C. Příloha K normy ČSN 73 6120 slouží ke stanovení teploty výroby Marshallových těles NTAS. Pro určení referenční teploty hutnění se Marshallova tělesa hutní při více teplotách. Pro směsi, které jsou vystaveny nadměrnému dopravnímu zatížení se provede ověření minimální mezerovitosti (2,0 % pro ACP a 2,5 % pro ACL a ACO).

Ve své prezentaci ukázal i výsledky laboratorního zkoušení podle Přílohy K při použití 3 různých nízkoteplotních přísad na směsi ACO 11+ s PMB 25/55-60. U každé přísady bylo použito dvojí dávkování a referenční teplota hutnění byla 160 °C. Výsledky prokázaly u všech přísad splnění požadavku na snížení teploty, přičemž při navrženém dávkování bylo možné teplotu snížit v rozmezí 18 °C až 44 °C. Postup uvedený v příloze k tedy funguje nejen pro vosky, ale také pro ostatní typy přísad snižující povrchové napětí asfaltu. K prokázání účinku přísady je však nutná jemnozrnná asfaltová směs. V zemích na západ od nás si již některé země dávají závazky. Ve Francii se např. zavázali, že 80 % vyrobených směsí v roce 2030 se bude vyrábět při teplotě nižší než 150 °C. Jak tedy rozhýbat větší využití WMA směsí? Obrátit se na investory, z jakého důvodu se s WMA směsmi neuvažuje v projektech a co tomu brání, dále zkoušet Přílohu K na jednodušeji zhutnitelných směsích pro získání osvědčení o vhodnosti výrobku a v neposlední řadě dělat osvětu.

Na prezentaci Ing. Koudelky navázal Ing. Václav Valentin informací o situaci v Německu a Rakousku. V Německu může emisní zatížení pracovního místa (hodnota MAK) činit od roku 2025 maximálně 1,5 mg/m3. Nízkoteplotní směsi dosahují podle zkušeností hodnoty 1,5 mg/m3 až 2 mg/m3. V Rakousku by obdobné hodnoty měly platit od roku 2026. Německo současně zavadí v souladu s předpisem TA – Luft 2021, který je zaměřen na omezení emisí z výroby ve všech oborech, měření emisí na výstupu z komína obalovny. Celkový max. expoziční limit je 50 ppm. Při výrobě klasických směsí s použitím PMB pojiv dosahují emise hodnot až 100 ppm. U nízkoteplotních směsí s využitím PMB pojiv jsou dosahovány hodnoty 50 ppm až 60 ppm, při použití silničních asfaltů pak 20 ppm až 30 ppm. S ohledem na aktuální typy rop a jejich zpracování dochází k výraznějšímu využívání scavengerů.

V rámci různého pokračoval Ing. Koudelka prezentací na téma přilnavostních přísad. Na začátku prezentace seznámil přítomné s podklady pro diskuzi, konkrétně se stanovisky ŘSD z 55. jednání týmu č. 7 k problematice přilnavosti asfaltových pojiv ke kamenivu a 44. jednání týmu č. 6 k záměně přilnavostních přísad. Problémem při posuzování přilnavostní přísady je fakt, že neexistuje žádný empirický podklad nebo vhodná metoda pro posouzení dlouhodobého účinku přísady. Zásadními problémy při záměně přilnavostní přísady ve zkoušce typu pak jsou: potřeba nové zkoušky typu, neumožnění přiřazení více než jedné přilnavostní přísady ke zkoušce typu v centrálním evidenčním systému (CES) a další zvyšování administrativy. Řešením by mohlo být ověření dlouhodobého účinku přísady při jejím posuzování v rámci OVH, čímž by ŘSD získalo větší důvěru v používané výrobky. Jelikož v rámci systému jakosti máme 4stupňový kontrolní systém (1. získání osvědčení o vhodnosti, 2. provedení zkoušky typu, 3. provedení kontrolních zkoušek KZ a 4. prohlášení o vlastnostech PoV asfaltové směsi), mohlo by to při potřebě nové přilnavostní přísady vypadat takto: 1. rozšíření OVH o dlouhodobý účinek přísady, 2. ITSR + zkouška přilnavosti se provádí v rámci KZ a 3. PoV zůstává stejné. Poté následovala diskuze, kde J. Škrabka souhlasil s tím, že technicky to vyřešené je, nikoli však právnicky. T. Fričová dodala, že CES bude směs odkazovat na konkrétní výrobky a nebude tak možné odkázat na 2 nebo 3 přilnavostní přísady. CES není pouze pro asfaltové směsi ale pro celou řadu výrobků používaných na stavbách ŘSD.

Další informaci ohledně rozeslaného překladu normy na BTSV podala Ing. Maria Míková s žádostí na členy týmu, aby se na normu podívali, a případně jí poslali připomínky, pokud se jim něco v českém překladu „nezdálo“. Po ní pokračoval vedoucí týmu, který se dotázal Ing. Svobody, zda bychom mohli k záznamu přiložit anotace zajímavých článků z proběhlé konference Asfaltové vozovky 2023. Toto bylo Ing. Svobodou odsouhlaseno. Na konci jednání padla otázka na ŘSD, odkdy bude spuštěn CES. Podle J. Škrabky cca od ledna 2024.

Nakonec poděkoval vedoucí týmu všem přítomným za účast. Příští jednání bude uspořádáno na jaře 2024.

Zpracoval: Ing. David Matoušek