Třicáté jednání týmu č. 5 se konalo 5. 12. 2023 ve společnosti PRAGOPROJEKT, a.s., a zároveň on-line. Vedoucí týmu Ing. Pavel Mařík zahájil jednání týmu přivítáním členů a hostů.
Ing. Jiří Hlavatý, Ph.D., ředitel úseku kontroly kvality staveb ŘSD ČR, prezentoval poruchy na mostech, se kterými se v poslední době ŘSD ČR setkalo na svých stavbách. Jednalo se například o boulení izolačního souvrství mostů, konkrétně na stavbě D3-0310/II, kde byly zjištěny poruchy na rok pojížděné vrstvě ACO a nepojížděných LA mostních objektů v hlavní trase. Proběhly kontroly a označení poruch termokamerou a odběr a rozbor plynu z vybraných boulí dle pasportu. Bylo zjištěno nedokonalé natavení na pečetící vrstvu a podlimitní tloušťka litého asfaltu. Dále bylo poukázáno na neshodu s VTD u soklových panelů PHS, kdy byla zjištěna chybějící či špatná poloha výztuže panelu, špatný postup při instalaci panelů a nedodržení rozteče sloupů. U výztuže bývá zjištěno také nedodržení předepsaného krytí výztuže nebo například absence výztuže podkotevní oblasti. U betonáže konzole NK se ŘSD ČR setkalo například s nedokonalým probetonováním a přibetonovanou výztuží pro osazení MDZ. Dále byly prezentovány fotografie z betonáže mostovky, kde bylo upozorněno na štěrková hnízda, nečistoty v bednění a nepravidelné pracovní spáry. U betonáže spodní stavby došlo například k chybnému upevnění distančních tělísek, byla nalezena štěrková hnízda či bylo zjištěno nedostatečné krytí výztuže. Na jiné stavbě bylo zjištěno zaříznutí gum mostních dilatačních závěrů a posun elastomerového ložiska pro předepnutí. Dále byly ukázány fotografie problematického krytí prefabrikovaných dílců, kde bylo poukázáno zejména na nedodržení průměrného krytí, barevnou nestejnost a příčné trhliny kopírující příčnou výztuž. Na stavbě dálnice D7 se pracovníci ŘSD ČR setkali s nemožností probetonování místa nad ložiskem z důvodu zhuštěné výztuže.
Ing. Hlavatý představil digitální systémy ve správě ŘSD ČR. Informoval o CES, zmínil, že vloni proběhla opětovná registrace uživatelů do aplikace, která probíhá již plně automaticky. Každé pondělí probíhá školení pro nové uživatele. Byly osloveni výrobci zásadních materiálů, výrobků a směsí k zahájení registrace a vložení jejich produktů. Veškeré schválené varianty výrobků za stavbu je možné operativně vypsat do excelovského souboru. Došlo k úpravě finálních výpisů schválených výrobků pro stavbu a možnosti jejich editace. Byl dořešen systém práce výrobců s databází jejich výrobků, čímž došlo ke snížení pracnosti zhotovitelů při podávání žádostí o schválení výrobku na stavbu. Postup předschvalování zkoušek typu AS a průkazních zkoušek BS byl doplněn o požadavky laboratoří. v návaznosti na větší zapojení výrobců dojde ke zjednodušen vkládání žádostí. Pracuje se především na schvalování průkazních zkoušek betonových a asfaltových směsí a schvalování typových dokumentací a CTD v CES. K 1. 11. 2023 měl CES celkem 425 uživatelů, bylo schváleno 1 235 materiálů na stavbě a bylo založeno 18 staveb.
K elektronickému stavebnímu deníku (ESD) Ing. Hlavatý řekl, že dle ZTKP má být vždy použit u nadlimitních veřejných zakázek. U ostatních zakázek je použití ESD v kompetenci zadavatele zakázky a v případě ŘSD je ESD veden z rozhodnutí zadavatele na zakázkách dle zeleného FIDICu. Software je členěn na webovou aplikaci, mobilní aplikaci a desktopovou aplikaci. V mobilní aplikaci prozatím nefunguje podepisování. Vývoj ESD probíhá 3 roky a aktualizace probíhají průběžně na základě rozvojových požadavků. K 1. 11. 2023 bylo v systému 3 178 stavebních deníků, 70 845 podepsaných zápisů a 1 047 aktivních uživatelů.
Ing. Martin Luňáček, Ph.D., MBA, z ŘSD ČR informoval o připravovaných TKP 18. V rámci pracovních skupin pro beton se řeší zkouška CHRL, recyklace, průkazní zkoušky a UHPC. Činnost skupiny pro vibrolisované výrobky byla již ukončena, neboť je problematika zapracována. V rámci TKP 18 je navrženo nové rozdělení na technologii čerstvého betonu, prefabrikaci a betony s recyklovaným kamenivem. Měla by být zařazena nová příloha 1 – Průkazní zkoušky. U vibrolisovaných výrobků dojde k doplnění článků 18.1.2 a 18.2.4.4. a také úpravě článku 18.2.13 Vibrolisovaný beton – požadavky (specifikace) na: „Pro betonové směsi výrobků vyráběných vibrolisovanou technologií jsou odlišné požadavky na výsledné parametry a požadavky na složení směsi, které se řídí dle výrobkové normy daného typu výrobku, dále neplatí požadavky na průkazní zkoušku dle přílohy 1, kap. 18 TKP.“ Prezentoval změny v článcích 18.4.2.1, 18.4.2.9., ruší se tabulky 2 až 4. Termín pro předání čistopisu je duben 2024. Následně bude dokument zaslán k připomínkám.
Ing. M. Luňáček, Ph.D., MBA poté zmínil směrnici GŘ č. 8/2021, která je platná od 09/2021 a která nahrazuje metodický pokyn z 1. 11. 2008. Dochází k novému dělení závěrečných zpráv na to na Souhrnnou/dílčí zprávu zhotovitele o hodnocení jakosti stavebních prací (SZZ/DZZ) a Zprávu zhotovitele o hodnocení jakosti stavebních prací objektů cizích majetkových správců (ZZM).
Ing. Dagmar Šimlerová informovala o vadách a chybách při zpracování projektové dokumentace. v poslední době často dochází ke spojování dokumentace DÚR a DSP do DUSP. Tato dokumentace musí respektovat všechny podmínky pro zpracování DÚR a také přesně zpracovat i podmínky DSP a má být zpracovaná dle vyhlášky č. 583/2020 Sb., příloha č. 2. I další stupeň dokumentace pro výběr zhotovitele musí být řešen dle platných předpisů – vyhlášky č. 146/2008 Sb. V roce 2022 vešla v platnost směrnice pro dokumentaci staveb PK, která přehledně řeší podmínky ve vazbě na platné zákony a vyhlášky, které určují dokumentace a související podmínky. Ve velkých projektových firmách je zpravidla oddělení, které informuje pracovníky o aktualizacích a změnách předpisů, zákonů a vyhlášek. V menších firmách a u OSVČ často dochází k používání již neplatných předpisů. Taktéž je to způsobeno opisováním textů a výkresů.
Velkým problémem bývá také koordinace jednotlivých objektů na stavbě. Výstup, který bývá předložen ke kontrole mívá charakter dokumentace z různých staveb. Při projednávání připomínek také vychází najevo, že projektanti připomínky nečetli a nepřipravili jejich řešení.
Chybou ve zpracování dokumentace bývá také nedostatek podkladů, které stanoví základ řešení projektů. Požadavek na geodetické zaměření území, základní inženýrsko-geologický průzkum, korozní a hydrotechnický průzkum, posouzení vozovek z hlediska poruch a jejich materiálů při opravách bývá překážkou.
Argument u nedostatečného geologického průzkumu podle TP 76 bývá někdy, že území je stejnorodé a další průzkum by více neukázal. V realizaci takové dokumentace je potom třeba z důvodu nedostatečného inženýrsko-geologického průzkumu problém odlišného založení a s tím spojené ZBV.
Ing. Šimlerová informovala o aktualizaci norem pro mosty. Připravuje se revize ČSN 73 6200:2011 Mosty – Terminologie a třídění a ČSN 73 6201:2008 Projektování mostních objektů. Je třeba také řešit revizi ČSN 73 6242:210 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací, ale je třeba sehnat odborníka na komunikace a izolace.
K revizi ČSN 73 6201 již probíhají jednání se zástupci pro vodohospodářské části normy a železniční části. V problematice vody (kapitola 12 a 13) nejsou velké změny. Je třeba podrobněji řešit propustky s odkazy na TP 232 – Propustky a most malých rozpětí (2012), TP 204 (Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích, 2009) a opravit chyby v aktuálním znění (např. chybně uvedená šířka místo délky apod.).
V rámci železnic je nutno řešit rozšíření parametrů pro vysokorychlostní tratě, tj. pro rychlosti vyšší jak 200 km/h. Připravují se i tzv. rychlá spojení (VRT), kde se uvažuje s rychlostí do 350 km/h. Ze strany zadavatele Správy železnic jsou k dispozici jen informativní materiály ve formě manuálu, který vychází z francouzských zvyklostí. Normativní sjednocení však zatím nebylo nastaveno. Doplnění normy v rámci revize by mělo stanovit jednotné podmínky pro prostorové a konstrukční uspořádání mostních objektů a opěrných zdí na železnici a nad železnicí a také je třeba stanovit požadavky a podmínky pro vybavení řešených inženýrských konstrukcí.
Také je třeba normu sjednotit s dalšími normami, konkrétně ČSN 73 6200:2011 Mosty – Terminologie a třídění, ČSN 73 62220:2011 Evidence mostních objektů pozemních komunikací, ČSN 73 6221:2018 Prohlídky mostů pozemních komunikací, ČSN 73 6222:2013+Z1:2015 a eurokódy z roku 2010. Terminologie musí být také navázaná na ČSN 73 6101:2018 Projektování silnic a dálnic a ČSN 73 6110:2006, která je ovšem nyní v revizi a norma byla přeplánovaná na rok 2024. Problémem je také vedení inženýrských sítí v a na mostu, především vedení plynovodních potrubí a produktovodů.
Ing. Jan Volek následně stručně informoval o revizi ČSN 73 6200. Proběhlo úvodní jednání zpracovatelů, na kterém zazněly náměty k revizi. Bylo domluveno, že pojmy a termíny budou seřazeny abecedně. V příloze zůstanou uvedeny termíny označující konstrukce v současnosti již nebudované. Třídění jednotlivých typů mostů, částí mostních objektů bude uvedeno logicky po jednotlivých úrovních názvosloví. Norma bude uvedena do souladu s dalšími navazujícími normami, českými i evropskými a dalšími dokumenty pro mosty, jako jsou mostní listy, protokoly z mostních prohlídek a systémy jako např. Centrální evidence vad a evidencí mostů, např. BMS. Některé názvosloví bude doprovázeno větším počtem obrázků, než je to v současné normě. Obrázky budou ukazovat též rozhraní jednotlivých částí mostů tam, kde to dnes není zcela jasné (například měření rozpětí u rámů, hranice mezi spodní stavbou a nosnou konstrukcí rámů). Dojde k oddělení terminologie pro drážní mosty a mosty pozemních komunikací. Dojde k oddělení názvosloví pro mosty různých stavebních materiálů, především betonu a oceli.
Ing. Svoboda představil aktivity Sdružení za poslední období. Informace jsou dostupné na webu Sdružení.
Informoval o Studii dostupnosti kameniva pro plánované stavby dálnic a silnic I. třídy a železniční infrastruktury. Cílem bylo vyhodnotit stav a perspektivy využívání ložisek stavebního kamene a štěrkopísku na území ČR, kvantifikovat vývoj spotřeby surovinových zdrojů pro zajištění realizace plánovaných staveb dopravní infrastruktury, pro jednotlivé kraje zhodnotit reálnou životnost disponibilních objemů zásob těžených ložisek stavebního kameniva a štěrkopísků, analyzovat průběh povolovacího procesu k zajištění veřejnoprávních povolení pro otevření nové těžební lokality a definovat zásadní problémy v povolovacím procesu a navrhnout doporučení pro další etapy řešení.
Výstupem je revize zákona č. 416/2009 Sb. Kritické nerosty, ložiska strategického významu, vyvlastnění, zrychlená povolovací řízení týkající se těžby. Zavádí zvláštní právní režimy pro správní řízení o stanovení dobývacích prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé straně. Zvláštní právní režimy mají platit pro obecně (zákonem) vymezené „kritické nerosty“ a dále pro individuálně vymezené „ložiska strategických nerostů“ (vymezené formou nařízení vlády). To jsou ložiska vymezené dvěma znaky. Materiální znak spočívá v tom, že jde o ložiska „kritických nerostů“, což mají být v zákoně taxativně vyjmenované druhy nerostů (včetně vápence, stavebního kamene a štěrkopísku). Formální znak spočívá v tom, že jde o ložiska, která vymezí vláda formou nařízení. Zavádí vyvlastňovací účel ve prospěch těžby „ložisek strategických nerostů“. Zavádí – prostřednictvím odkazu na zvláštní ustanovení liniového zákona o vyvlastnění – urychlený režim vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby (s omezenou ochranou práv vlastníků nemovitostí). Zavádí do horního zákona a do zákona o hornické činnosti zvláštní procesní pravidla urychlených správních řízení týkajících se těžby, správní řízení týkající se těžby „kritických nerostů“, resp. „ložisek strategického významu“ mají být podobně urychlená, jako jsou nyní urychlená správní řízení o povolení a umístění staveb veřejné infrastruktury v režimu liniového zákona. Tímto došlo k definování veřejného zájmu v oblasti těžby a návazně také surovinové potřeby pro strategické infrastrukturní projekty. Veřejný zájem ochrany životního prostředí dále existuje, došlo pouze k určitému vyrovnání obou (někdy protichůdných) veřejných zájmů.
Vedoucí týmu Ing. Mařík poděkoval přítomným za účast.
Zpracovala: Ing. Maria Míková