Čtyřicátá čtvrtá porada týmu se konala 19. 10. 2023 pod záštitou EUROVIA CS, člena Skupiny VINCI Construction CS. Součástí byla exkurze na stavbě PPP projektu D4. Členové týmu byli seznámeni s průběhem výstavby úseku dálnice D4 formou PPP projektu.
Na úvod seznámil Ing. Petr Svoboda se změnou na pozici vedoucího týmu, Ing. Zdenka Komínka nahradil Ing. Petr Bureš.
Jednání zahájil a dle programu řídil nový vedoucí týmu Ing. Petr Bureš. Tajemník týmu Ing. Milan Slavíček konstatoval, že jediným závěrem ze 43. porady týmu bylo zaslání dopisu na GŘ ŘSD ČR k vyjasnění situace se souběhem platností ČSN 736121:2019 a ČSN73 6121:2023. Úkol byl splněn a Ing. Petr Svoboda krátce informoval o stanovisku Sdružení zaslanému na GŘ ŘSD ČR. K problému souběhu platnosti obou norem vznikla diskuze, ve které členové týmu řešily hlavně otázky ohledně platnosti zkoušek typu. Ing. P. Horák se ptal, zda je třeba zkracovat platnost zkoušek typu vzhledem k platnosti ČSN 73 6121:2019. Na to reagoval Ing. J. Škrabka a uvedl, že by zkoušky typu dle ČSN 73 6121:2019 měly platit pět let od vydání pro starší projekty. Ale také navrhl provést porovnání požadavků ve zkouškách typu pro směsi dle ČSN 73 6121:2019 s požadavky dle ČSN 73 6121:2023. Když požadavky budou vyhovovat, pak doporučil provedení pře schválení zkoušek typu u ŘSD. Bohužel na tento návrh reagovali zástupci akreditovaných laboratoří a shodli se na tom, že to bude znamenat vydání nové zkoušky typu s novým číslem a také nutnost vydání nového prohlášení o vlastnostech, a i změny na dodacích listech (vážních lístcích).
K tomuto bodu byly navrženy dva závěry: 1. zaslat na ŘSD ČR Ing. Hlavatému stanovisko se zpětnou vazbou od firem o zkušenostech se souběhem platnosti ČSN 736121:2019 a ČSN 736121:2023; 2. na příští jednání pozvat zástupce ŘSD Ing. Hlavatého nebo Ing. Klepáče.
Ing. Svoboda seznámil s aktivitami sekretariátu za uplynulé období. Další informace jsou členům přístupné na www.sdruzeni-silnice.cz.
Informaci z jednání CEN/TC 227/WG 1, které se konalo 10. a 11. 5. 2023, místo prof. doc. Dr. Ing. Michala Varause podal Ing. Milan Slavíček.
Hlavním bodem jednání byl stav procesu revize výrobkových norem. Celý proces se zpomalil, ale Evropská komise chce dokončit všechny skupiny výrobkových norem do 10–12 let. Skupina výrobků spadající pod mandát M/124 může přijít k projednávání na konci roku 2024.
Dále byla řešena otázka aktualizace CPR (Construction Product Regulation). Pracovní skupina nazvaná IMCO v Evropském parlamentu diskutovala o novém návrhu 29. 11. 2022 a vytvořila zprávu s 954 dodatky k návrhu Evropské komise, o kterých se diskutovalo 23. ledna 2023. Konečné hlasování o návrhu zprávy v IMCO proběhlo 22.–23. 5. 2023.
V informaci byla dále uvedena zpráva za TG 2 Zkušební normy se závěry posledního jednání, které se konalo 14. a 15. 3. 2023.
Zde byla řešena systematické 5letá kontrola existujících norem:
– EN 12697-18 Stékavost pojiva;
– EN 12697-27 Odběr vzorků;
– EN 12697-38 Všeobecné zařízení a kalibrace;
– CEN/TS 12697-50 Odolnost proti opotřebení.
Byly řešeny opravy vydaných norem:
– EN 12697-1:2020 + prA1:2023 Rozpustný obsah pojiva.
Předčasná revize existujících norem:
– EN 12697-14 Obsah vody.
O činnosti úkolových skupin v rámci CEN/TC 227/WG 5 Povrchové vlastnosti vozovek informovala Ing. Pavla Nekulová, Ph.D.
TG 1 Podélné a příčné nerovnosti řešila:
– EN 13036-8 Povrchové vlastnosti vozovek PK a letištních ploch – Zkušební metody – Část 8: Stanovení parametrů příčné nerovnosti.
TG 2 Textura a protismykové vlastnosti řešila:
– CEN/TS 13036-2 Stanovení protismykových vlastností povrchu vozovky pomocí dynamických měřicích zařízení (SFC).
– EN 13036-4 Povrchové vlastnosti vozovek PK a letištních ploch – Zkušební metody – Část 4 Metoda pro měření protismykových vlastností povrchu – Zkouška kyvadlem.
Ing. Nekulová informovala o jednání „3rd European Pavement Friction Workshop“ které proběhlo 22.–26. 5. 2023. Uvedla, která zařízení se měření zúčastnila:
– dynamická měřicí zařízení: 4 x SCRIM, TRT (Česko), RoadSTAR, GripTester, ASFT T5, IMAG;
– low speed zařízení: GripTester, T2Go;
– ostatní zařízení: DFT, Wehner/Schulze.
Měření textury prováděla statická i dynamická měřicí zařízení.
Měřená data zatím nebyla vyhodnocena.
TG 3 Akustické vlastnosti povrchů (Hlukové emise) řešila:
– ISO 11819-1 Měření hlučnosti povrchů vozovek metodou SPB (statická metoda);
– ISO 11819-2 Měření hlučnosti povrchů vozovek metodou CPX (dynamická metoda).
Informovala o měření hlukových charakteristik vozovek (TS Noise characterization of pavements). Práce je téměř dokončena, byla použita data z měření hlučnosti V. Křivánka z CDV.
K dalším dvěma bodům jednání podal informaci Ing. J. Škrabka (ŘSD ČR). Vystoupení doplnil prezentací, kde řešil problematiku upřesnění některých požadavků ČSN 73 6121:2023 na zkoušení asfaltů u směsí s vyšším obsahem R-materiálu a možnou záměnu přilnavostních přísad v asfaltových směsích. Prezentace vycházela z jednání laboratoře ŘSD ČR a akademiků z VUT v Brně a ČVUT v Praze. Ing. Škrabka v ní vycházel z toho, že normy pro asfaltové směsi postupně zvedaly max. povolené množství R-materiálu ve směsi, především ale povolovaly jeho dávkování také do dalších a dalších směsí, kde to původně nebylo možné.
Přes možnosti dávkování R-materiálu platné již od roku 2008 a jejich další rozšíření revizí ČSN 73 6121:2019 nebyl z pohledu ŘSD ČR R-materiál příliš využíván (až na čestné výjimky některých obaloven). Takže problémy prakticky nebyly. Svůj podíl na tomto stavu měly i tou dobou již dávno překonané TKP 7:2008, které neumožňovaly použití R-materiálu do směsí pro obrusné vrstvy dálnic, rychlostních silnic, rychlostních místních komunikací, vozovek s TDZ S, I, II, III, pro ochrannou vrstvu izolace a obrusnou vrstvu vozovky na mostech. Obdobně konzervativně k R-materiálu přistupovaly i ZTKP pro rekonstrukci D1, které se staly vzorem.
Změna však nastala po vydání nových předpisů platných od 1. 4. 2023, tedy ČSN 73 6121:2023 umožňující vyšší dávkování a nového TKP 7:2023 (už bez restrikcí vůči použití R-materiálu).
Ing. Škrabka uvedl, že vyšší užití R-materiál (> 20 %) ve směsích laboratoř ŘSD ČR postavilo před řadu dosud spíše jen tušených problémů, které nyní rychle získaly konkrétní obrysy a je nutno je neprodleně řešit. V prezentaci uvedl v pěti bodech upřesnění zásad řešení některých zkoušek pro asfaltové směsi s obsahem R-materiál nad 15 %:
– dokládání výsledků zkoušky přilnavosti ve směsích s R-materiálem;
– možnosti využití rejuvenátoru i jako přísady pro zlepšení přilnavosti;
– jednoduchá změna přilnavostních přísad ve ZT;
– rozsah dokládaných zkoušek asfaltu pro schvalování ZT u směsí s více než 15 % R-materiálu ve vztahu k ČSN 73 6121:2023, tab. E.5 a E.6.
Na závěr Ing. Škrabka uvedl, že představené změny bude nutno před jejich zavedením do ZTKP (později při vhodné příležitosti do příslušné ČSN) schválit komisí GŘ ŘSD ČR pro problematiku asfaltových vozovek.
Na jeho vystoupení reagovali přítomní členové bouřlivou diskuzí, v níž byly řešeny zejména otázky:
– Proč se při použití přilnavostních přísad pro výrobu směsí musí zpracovat nová zkouška typu pro každou použitou přísadu? Přítomní se shodli, že se bude jednat o zbytečnou administrativní zátěž, která bude zatěžovat jak laboratoře, tak výrobu s nulovým dopadem na vlastní kvalitu směsí.
– Proč nestačí deklarovat výsledky nemodifikovaného asfaltu (stanovení KK a penetrace) jen výpočtem a proč by se to mělo stanovovat ze zpětně získaného pojiva? Bylo doloženo prezentací Ing. Koudelky, Ph.D., že pro silniční asfalty teoretický výpočet penetrace a bodu měknutí funguje velmi dobře, a je tedy dostačující,
Z této diskuze byl navržen další závěr: Zaslat na ŘSD ČR stanovisko k přednesené prezentaci – „Upřesnění některých požadavků ČSN 73 6121:2023 na zkoušení u směsí s vyšším obsahem R-materiál“ a „Možná záměna přilnavostních přísad v asfaltových směsích“ a přizvat k této problematice ředitele ÚKKS Ing. J. Hlavatého a zástupce MD.
Informaci o reologických vlastnostech mastixu ve vztahu k aktivitě filerové složky přednesl RNDr. Svatopluk Stoklásek. Seznámil s návrhem nového klasifikačního systému. Navržená metoda kvantifikace aktivity filerů v asfaltové mastixové maltě je součástí obecného zkoumání vlastností filerů a jejich dopad na reologické vlastnosti asfaltových směsí. Uvedl základní předpoklady smysluplného klasifikačního systému a uvedl metody, které byly v rámci studie použity. Jednalo se o: rotační viskozitu (vysoké teploty), MSCRT (střední teploty). Na závěr shrnul podstatu metody.
Informaci z jednání TC EAPA z 11. 10. 2023 přednesl za Ing. Jiřího Fiedlera Ing. Svoboda. Zpráva je vypracována na základě informací z jednání, doplňující informace byly vyhledány na internetu. Po zaslání zápisu z jednání TC sekretariátem EAPA bude tato zpráva dle potřeby doplněna. Shrnuje informace o činnostech pracovních skupin EAPA pro použití R-materiálu TF „Re-use of Reclaimed Asphalt“ a pro nízkoteplotní asfaltové směsi (TF Warm Mix Asphalt).
EAPA jedná se sdružením evropských silničních správ CEDR (https://www.cedr.eu/), jehož členem je i ŘSD ČR, o tom, že by dokument EAPA o nízkoteplotních směsích byl vydán jako společný dokument EAPA a CEDR. Členové CEDR dostali dokument EAPA letos k připomínkám. Zatím EAPA obdržela jen komentář z Rakouska. Do konce roku 2023 by měl CEDR sdělit své stanovisko a připomínky k textu.
Do konce roku 2023 se ještě připravuje společné jednání komisí TC a HSE EAPA a Eurobitume.
Na jednání byl představen plán činnosti TC EAPA na rok 2024. Hlavními prioritami zůstávají nízkoteplotní směsi a recyklace. Dále se bude sledovat situace týkající se otěru z pneumatik, využití odpadních plastů do asfaltových směsí a použití alternativních pojiv.
Dále byla přednesena informace o stavu normalizace v CEN/TC 227 Silniční materiály, CEN/TC 227/WG 1 Asfaltové směsi, CEN/TC227/WG 6 Udržitelnost, CEN/TC 336/WG 1 Asfaltová pojiva a ad hoc pracovní skupiny pro revizi EN 12597 Terminologie a skupiny pro udržitelnost.
Proběhla informace o vývoji s nařízením CPR. Konečná verze CPR byla schválena ve výboru Evropského parlamentu v květnu 2023. V červenci byl zahájen tzv. trialog (neformální interinstitucionální jednání, na kterém se scházejí zástupci Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise). Rada Evropské unie (Council) podporuje cíle CPR, ale požaduje vyjasnit některé body, aby byl zajištěn soulad se směrnicí ESPR („Ecodesign for Sustainable Products Regulation“), která byla publikována v roce 2022.
Na závěr jednání v diskuzi členové týmu reagovali na informace z EAPA k problematice nízkoteplotních směsí. Bylo konstatováno, že i přes rostoucí ceny energií se nízkoteplotní směsi více nevyráběly. Přítomní se shodli na důvodech, proč se nízkoteplotní směsi v praxi více nepoužívají.
Důvody a překážky pro používání nízkoteplotních směsí shrnul po jednání týmu Ing. Koudelka do několika hlavních bodů. Z tohoto podkladu, který je přílohou záznamu, uvádíme výčet překážek pro používání nízkoteplotních směsí:
– U nízkoteplotních směsí chybí poptávka ze strany investorů.
– Tlak na konečnou cenu asfaltových směsí. Snížením nákladů za ohřev kameniva se většinou nekompenzuje navýšení ceny o nízkoteplotní přísadu, směs je tak ve srovnání s tradičními asfaltovými směsmi dražší, což je v dnešním konkurenčním prostředí pro danou technologii smrtící.
Nulová bonifikace použití nízkoteplotních směsí oproti standardní technologii asfaltových směsí (například za snížení emisí, nižší stárnutí směsi atd.).
– Požadavek na „Osvědčení o vhodnosti výrobku“ ze strany ŘSD ČR. Na trhu v ČR chybějí produkty, které disponují tímto osvědčením. Není jasný postup získání osvědčení, přestože postup je popsaný v příloze K normy ČSN 73 6120 (tj. u některých typů směsí nelze prokazatelně dokázat přítomnost přísady).
– Složitý proces záměny pojiva/směsi v projektu.
– Při použití nízkoteplotních směsí je nutné změnit celý proces výroby na obalovně (ohřevy materiálů, mít k dispozici vhodné dávkovací zařízení, popřípadě nádrže na skladování asfaltů aj.), seznámení pokládky až po obeznámení TDI, laboratoří aj. Tato změna není ekvivalentně vyvážena pouhým snížením teploty výroby na obalovně potažmo ušetřením finančních prostředků.
– Možná obava o trvanlivost směsi u investorů, zejména u technologií na bází zpěnění asfaltu přidáním vody.
V příspěvku Ing. T. Koudelka naznačil možné řešení pro větší používání:
– Vypisovat zakázky přímo na nízkoteplotní směsi nebo bonifikovat použití nízkoteplotních směsí oproti běžným asfaltovým směsím.
– Upravit metodiku stanovení teploty výroby Marshallových těles NTAS (příloha K normy ČSN 73 6120). Posouzení by se provádělo např. na směsi typu ACO 11+, která je jednodušeji zhutnitelná a vliv přídavku přísad se u této směsi jednodušeji posuzuje, a to i u přísad, které nejsou na bázi syntetických vosků.
Zpracoval: Ing. Milan Slavíček