Silnice mosty 2022, 3, 34–35
Ing. Ivo Dušek, SILMOS-Q
Exkurze do historie
V roce 2015 jsem se aktivně zúčastnil revize TKP 18 se snahou narovnat neakceptovatelný stav, který musely od roku 2005 podstupovat betonárny dodávající beton pro stavby ŘSD ČR. Jednalo se o situaci, kdy podle TKP 18, čl. 18.1.3.3 d) ze srpna 2005 byly nuceny podstupovat 2x ročně betonárny inspekci prováděnou akreditovaným inspekčním orgánem (AIO). Když si k tomu ještě připočteme zákonnou povinnost každé betonárny podstoupit posuzování shody podle zákona o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb. a dále nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a nařízení vlády č. 215/2016 Sb., které provádí autorizovaná osoba a pro každého výrobce je nutným předpokladem, aby mohl legálně uvádět výrobky na trh, tak se už dostáváme k počtů tří „inspekcí“ ročně. K tomu si ještě musíme uvědomit, že betonárny z důvodu klimatických podmínek v České republice nepatří k výrobnám, které jsou v provozu 12 měsíců v roce (a zejména ne pro investora, jakým je ŘSD ČR, který samozřejmě dbá na dodržování stanovených omezení pro výrobu a ukládání betonu z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek), tak tu máme reálných 9 měsíců provozu ročně, během kterých musely strpět 3 placené „externí kontroly“, z toho dvě nadstandardní. Ruku na srdce, čeho je moc, toho je příliš a hlavně je nutno si uvědomit, že tento extrémně zatěžující kontrolní přístup neměl hmatatelný pozitivní vliv na zvýšení kvality betonu.
Požadavek dvou nadstandardních inspekcí ročně vycházel z požadavků normy ČSN EN 206-1 přílohy C, která byla sice v té době normativní, ale když se člověk do samotné přílohy začetl, musel si uvědomit, že autoři originálu normy s velkou pravděpodobností zamýšleli pod pojmem inspekce úplně něco jiného, než bylo překladem do češtiny prostřednictvím TKP 18 do praxe zavedeno. Ve výše uvedené příloze se dočteme o inspekčním orgánu, o certifikačním orgánu a jejich vzájemných provázaných aktivitách, ale pro znalce systému posuzování shody v České republice je naprosto zřejmé, že v praxi je tento postup neuplatnitelný, neboť betonárny musejí především splnit zákonnou povinnost – tedy podstoupit posuzování shody s cílem získat certifikát systému řízení výroby (SŘV) podle výše uvedeného zákona a uvedených nařízení vlády.
K samotnému uplatnění požadavků přílohy C normy ČSN EN 206-1:2001 je nutno uvést, že se sice jedná o evropskou normu, ale ne normu harmonizovanou, tudíž z toho vyplývá, že každý stát EU si stanovuje vlastní pravidla pro uvádění neharmonizovaných výrobků na trh a tak je tomu samozřejmě také v České republice. Proto také musí autorizované osoby pro posuzování shody při výrobě betonových směsí dnes využívat nejen ČSN EN 206+A2:2021 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda, ale také normu ČSN P 73 2404:2021 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující informace.
Výsledkem mé snahy v rámci revize TKP 18 v roce 2015 byla úprava požadavků uvedených v čl. 18.1.3.3 TKP 18 platných od ledna 2016, a i když samotná četnost pro provádění inspekcí nebyla snížena a zůstala stále v počtu dvakrát ročně, tak do celkového počtu těchto dvou inspekcí je započtena rovněž inspekce – činnost spojená s posouzením systému řízení výroby a dozorem nad jeho fungováním – prováděná autorizovanou osobou.
Dalším upřesněným požadavkem je, že doba mezi jednotlivými prováděnými inspekcemi bude v intervalu 5 až 7 měsíců. Posledním a velmi důležitým požadavkem je, že inspekce výroby a přepravy betonu podle přílohy C ČSN EN 206 požadovaná ŘSD ČR může být prováděna pouze akreditovaným inspekčním orgánem (AIO) nebo akreditovaným certifikačním orgánem pro výrobky (ACOV).
Tento nový přístup v oblasti inspekcí betonáren jsem podrobně prezentoval hned při první možné příležitosti po vydání nových TKP 18, a to na 32. poradě týmu pro CB kryty a podkladní vrstvy konané dne 2. 5. 2016.
Modernizace dálnice D1 a D2
Mobilní betonárny
Fenoménem modernizace obou dálnic byla kompletní výměna CB krytů v celé jejich délce, což vyvolalo velkou poptávku po certifikaci mobilních betonáren, které byly postaveny vždy v dostatečné blízkosti rekonstruovaných úseků dálnic.
Naše autorizovaná osoba AO 254 prováděla posuzování systému řízení výroby těchto mobilních betonáren pro společnosti Dálniční stavby Praha a.s., STRABAG a.s. a EUROVIA CS, a.s. V praxi se bohužel ukázalo, že aktualizované požadavky TKP 18 z roku 2016 aplikovány nejsou a stále jsou na betonárnách zástupci ŘSD ČR vyžadovány dvě inspekce podle TKP 18 a povinné posuzování SŘV autorizovanou osobou, takže stále třikrát ročně.
Na základě této neakceptovatelné situace jsem na 40. poradě týmu pro CB kryty a podkladní vrstvy konané dne 20. 7. 2020 opětovně prezentoval aktualizované požadavky čl. 18.1.3.3 TKP 18 z ledna 2016, které byly v té době již více než čtyři a půl roku v platnosti a apeloval na jejich dodržování, bez úspěchu.
Prvotní snahou mé aktivity bylo jen dodržování stávajících TKP 18, než bude možné provést jejich revizi, jak ze strany výrobců, tak zejména ze strany investorů (ŘSD ČR). V průběhu komunikace s oběma stranami došlo k oboustrannému konsenzu a na 51. poradě týmu pro jakost, která se konala dne 25. 5. 2022, jsem v rámci diskuze vyvolal hlasování k dané problematice, kde byl jednomyslně přijat závěr, aby posuzování shody (inspekce) betonáren bylo prováděno jednou ročně autorizovanou osobou v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. a nařízením vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb. a druhá inspekce byla prováděna pracovníky ŘSD ČR ve vlastní režii a stejným způsobem, jak je tomu u obaloven. Tento systém vnitřních kontrol pracovníky ŘSD ČR na obalovnách je již léty prověřený a myslím, že i dostatečně funkční.
Revize TKP 18 je již naplánována, zbývá už jen vytrvat, než dojde ke kýženému narovnání situace v dané problematice ke spokojenosti jak zhotovitelů, tak investora (ŘSD ČR).
Výstupy autorizované osoby
S účinností od 1. 11. 2021 platí ČSN EN 206+A2:2021 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda a v ní uvedená příloha C, ze které vychází požadavky na provádění inspekcí uvedené v TKP 18, je už jen přílohou informativní. Tento fakt je nezpochybnitelným argumentem pro všechny, kteří stále ještě mají pochybnosti ohledně nutnosti aplikování zmatečných požadavků přílohy C, a s klidným svědomím můžeme posuzování shody nutné pro uvedení výrobku na trh nechat na autorizovaných osobách, které jsou k tomu určeny a samozřejmě způsobilé.
Pro ilustraci uvádím příklady vydaných certifikátů systému řízení výroby v souladu s legislativou ČR pro uvádění výrobků na trh. Jsou prezentovány ve dvou verzích originálů, papírové (obrázek 1) a elektronické (obrázek 2), jelikož elektronický způsob komunikace se dostává do všech oborů a pro naše klienty je využívání elektronického originálu certifikátu systému řízení výroby velmi efektivní.
