Problematice udržitelnosti a analýze životního cyklu se v poslední době v Evropě věnuje zvýšená pozornost. EAPA se proto rozhodla uspořádat ve dnech 16. 12. 2020 a 17. 12. 2020 on-line seminář k udržitelnosti, zaměřený na asfaltové vozovky. Informace ze semináře jsou v této zprávě doplněny dalšími souvisejícími údaji. Na semináři bylo přihlášeno okolo 400 účastníků ze všech 5 světadílů. K jednotlivým prezentacím byly krátké diskuze a dotazy. Zájem o tuto akci dokládá, že je této problematice věnována pozornost nejen v Evropě. Většinu prezentací je možné zhlédnout na https://www.youtube.com/channel/UCzPUFc2PJoLc0zBr6BXQ1bA/featured.

Uvítací projev měl prezident EAPA F. Chaignon z Francie. První prezentace se zabývala předpisy k hodnocení udržitelnosti stavebních konstrukcí. Přednášku měla členka CEN/TC 350/WG 6 „Inženýrské stavby“ Lucien Guillot, která je rovněž členkou technické komise ISO/TC 59/SC 17 „Udržitelnost ve výstavbě budov a inženýrských staveb“. Vysvětlila, že komise ISO vypracovává směrnice na celosvětové úrovni. CEN pracuje na evropské úrovni a spolupracuje s národními komisemi. Na úrovni ISO byly práce k problematice udržitelnosti zahájeny v roce 2007. Komice CEN TC 350 pracuje od roku 2011. V prezentaci byl uveden výčet norem již vydaných a nyní připravovaných. V CEN byly vydány a do ČR převzaty ČSN EN 15643 Udržitelnost staveb – Posuzování udržitelnosti budov a inženýrských staveb, část 1 až 5. Pracuje se na normě pro metody výpočtů prEN17472 Sustainability assessment civil engineering works – calculation methods, která byla v anglickém znění roce 2020 předložena CEN k veřejnému projednání. Byla schválena 17 státy. Jeden stát nesouhlasil. Hlasování o této normě má být v květnu 2021. Norma poskytuje metody a požadavky pro hodnocení environmentální, sociální a ekonomické. Environmentální a ekonomická posouzení mají být založena na analýze životního cyklu.

Druhou prezentaci měl David Lo Presti z Univerzity v Palermu, který pracuje také na Univerzitě v Nottinghamu. Informoval o několika výzkumných projektech, které se zabývaly udržitelností.  Jde o projekt PavementLCM (LCM je zkratka pro Life Cycle Management, tj. řízení životního cyklu), který byl řešen v letech 2018 až 2020. Tento výzkum byl financován sdružením evropských silničních správ CEDR (www.cedr.eu). Informace o výzkumu je na https://www.pavementlcm.eu/. Dosud probíhá řešení projektu „Sustainable Multifunctional Automated and Resilient Transport Infrastructures (SMARTI)“ (více na http://www.smartietn.eu/). Tento projekt by měl skončit v roce 2021.

Davide Lo Presti se v prezentaci zabýval hlavně projektem PavementLCM. Jeho cílem má být vytvoření obecného rámce pro hodnocení udržitelnosti. Mají být zpracovány případové studie a metodologie, jak zohlednit nejistoty při posuzování udržitelnosti. Postupuje se podle zásad v EN 15643-5 Rámec specifických principů a požadavků pro inženýrské stavby. Při tom jsou posuzovány materiály použité do vozovek a aktivity při údržbě. Analýza se nezabývala dopravním značením, odvodněním, osvětlením a podkladními vrstvami vozovky.  Týkala se hodnocení celého životního cyklu, tj. včetně údržby po dobu životnosti (analýza „cradle to grave“ tj. „od kolébky do konce“). Podrobnější informace o tomto projektu je v článku řešitelů projektu v knize „Pavement, Roadway, and Bridge Life Cycle Assessment“ vydané v roce 2020. Článek lze nalézt též na serveru ResearchGate https://www.researchgate.net/publication/342641338_Pavement_life_cycle_management_Towards_a_sustainability_assessment_framework_in_Europe/link/5f24389fa6fdcccc439c84d0/download.

Další prezentaci měl Rob Hofman z holandské organizace Rijkswaterstaat. Ta je součástí nizozemského Ministerstva pro infrastrukturu a vodní hospodářství a odpovídá za návrh, konstrukci, správu a údržbu hlavních infrastrukturních zařízení v Nizozemsku. Informace o éto organizaci jsou na https://www.rijkswaterstaat.nl/english. Název prezentace byl „Zavádění LCA pro dodavatele a správce majetku“. Zabýval se postupy používanými v Nizozemsku.

Elisabeth Keijzer ze stejné organizace měla prezentaci nazvanou „12 doporučení pro zavádění posuzování udržitelnosti.“ Uvedla, že je třeba posuzovat v dlouhé perspektivě, být si vědom kompromisů, definovat ukazatele, které jsou důležité. Předem se rozhodnout, jak kombinovat ukazatele (posoudit váhu jednotlivých ukazatelů a spojit je do výsledného). Definovat si cíl, vybrat vhodný nástroj a toho se držet. Není dobré kombinovat různé databáze nebo metodiky. E. Keijzer publikovala k tématu spolu s dalšími autory článek, dostupný na https://www.researchgate.net/publication/318973731_Comparison_of_Life-Cycle_Assessment_Tools_for_Road_Pavement_Infrastructure. V něm byly porovnány databáze jako holandský Dubocalc (https://www.dubocalc.nl/en/), francouzský Ecorce-M vyvinutý na IFSTTAR (http://ecorcem.ifsttar.fr/) a další softwarové nástroje.

Harmonizace různých postupů umožní dle E. Keijzer zvýšit objem dat, která jsou k dispozici a urychlí implementaci. CEDR plánuje nový výzkum v letech 2021 až 2023. Při zelených zakázkách je třeba jasně vymezit kritéria. Zvažuje se vytvoření evropské směrnice pro základní pravidla produktové kategorie pro asfaltové směsi. 

Zatímco zmíněné prezentace byly spíše obecného rázu, prezentace norských zástupců byla zaměřená prakticky. Bylo popsáno, jak se v Norsku postupovalo při vypracování environmentální deklarace (Environmental product declaration EPD) pro asfaltové směsi a bylo ukázáno, jak se provádí zpracování EPD vyplněním formuláře v interaktivním softwaru. Účastníkům semináře byl po registraci zaslán soubor pdf, ve kterém je používání zmíněného softwaru podrobně vysvětleno. V prezentaci na semináři byly postupně vyplněny všechny potřebné údaje v jednotlivých modulech programu. Ten pak automaticky vypracoval protokol EPD pro vstupní data týkající se konkrétní asfaltové směsi. Při tom se využívá hodnot různých indikátorů uložených v databázi programu. Postup vkládání údajů je dobře vidět z prezentace na YouTube https://www.youtube.com/watch?v=U2pVHqzmRc4.

Norské sdružení pro asfaltové vozovky vypracovalo tento program v roce 2016. Byl schválen v roce 2017 norským sdružením pro EPD (https://www.epd-norge.no/?lang=en_GB). Toto sdružení vypracovává v Norsku  EPD pro firmy z různých oborů. Používá se při tom modulový systém podle EN 15804.

(V současné době v ČR platí ČSN EN 15804+A1 Udržitelnost staveb – Environmentální prohlášení o produktu – Základní pravidla pro produktovou kategorii stavebních produktů z roku 2014. V závěru roku 2019 byla v CEN schválena norma EN 15804+A2 Udržitelnost staveb – Environmentální prohlášení o produktu – Základní pravidla pro produktovou kategorii stavebních produktů, která je v ČR účinná od 1. 6. 2020. Nová norma platí souběžně s dosavadní ČSN EN 15804+A1, kterou s účinností od 2022-10-31 plně nahradí. Pro tvorbu a posuzování LCA+EPD se používá v ČR často program SimaPro (https://simapro.com/). Těmito otázkami se v ČR zabývá TZÚS, pracoviště Plzeň. Bližší informace lze nalézt na https://www.tzus.cz/aktuality/prohlubovani-vyuzivani-epd.)

Druhý den semináře měl první prezentaci technický ředitel EAPA Breixo Gomez. Název byl „Evropská pravidla produktové kategorie pro EPD pro asfaltové směsi“. Uvedl hlavní aspekty normy EN 15804+A2. V modulu B musí být definovány podmínky použití. Například druh komunikace, vrstva vozovky, druh dopravy atd. Má obsahovat odhad doby životnosti. To je složité a má to velký vliv na deklaraci. Je to ovlivněno řadou vnějších podmínek, jako změny v uspořádání vozovky, únosnost podkladních vrstev, dopravní zatížení atd. Výrobce asfaltové směsi má odpovědnost za deklarované účinky, přičemž mnohé z nich závisí na neznámých informacích.  Klient musí poskytnout předem potřebné informace. Bude to ale opravdu tak?

B. Gomez také upozornil, že prEN 17392-1 Sustainability of construction works – Environmental product declarations – Core rules for road materials – Part 1: Bituminous mixtures (Udržitelnost staveb – Environmentální prohlášení o produktu – Základní pravidla pro produktovou kategorii stavebních produktů – Část 1: Asfaltové směsi) měla lhůtu k veřejnému projednání 18. 6. 2020, ale návrh neprošel procesem u CEN, takže se očekává nová rozsáhlá práce v CEN/TC 227/WG 6.

Další prezentace měla název „Směrem k LCA asfaltových směsí“. Přednesla ji Ana Carrión z Univerzity v Granadě. V úvodu se nejprve zabývala činností technické komise TC 279 Valorizace odpadů a druhotných surovin sdružení RILEM. TC 279 RILEM byla založena v roce 2017, svoji činnost má ukončit v roce 2022. Zabývá se identifikací odpadů a méně vhodných materiálů, které lze využít v silničním stavitelství, zkoumá možné kontaminace, používá LCA pro posuzování jejich životnosti. Komise má vybrat metody charakterizace a doporučit odpady vhodné pro použití do vozovek. TC 279 má 5 pracovních skupin (TG). Pracovní skupinu TG 5 „Analýza životního cyklu“ (LCA) vedou Davide Lo Presti a Ana Carrión. Na činnosti se podílí 14 organizací z 12 zemí. Většinou jsou to univerzity, několik účastníků jsou výzkumné instituce jako švýcarská EMPA nebo francouzská CEREMA. Motivací je to, že doporučení pro LCA asfaltových směsí by mělo vyjít od pracovníků zabývajících se technologiemi asfaltových směsí, aby výsledky LCA byly věrohodné, srozumitelné a přístupné.

Mezilaboratorní zkoušky umožní koordinaci a shromáždění dat pro hodnocení, které poskytne pro asfaltové směsi typické hodnoty potenciálu globálního oteplování GPW. (Tak se označují ekvivalentní emise, vyprodukované během celého životního cyklu daného výrobku, způsobující skleníkový efekt. Zahrnuje emise dalších skleníkových plynů, jejichž efekt je přepočítán na úroveň efektu CO2. Udává se obvykle v kilogramech ekvivalentu CO2 [kg CO2, ekv.]) Dalšími ukazateli jsou například potenciál poškození ozonové vrstvy. Celkem se hodnotí 6 ukazatelů. V poslední době prudce roste počet odborných publikací o LCA v oboru stavebnictví. V roce 2018 jich bylo 67 a v roce 2019 již 92. V prezentaci byl také ukázán software v Excelu, kterým se shromažďují data pro LCA asfaltových směsí.

Při posuzování životního cyklu se vyskytuje řada nejistot. Jejich hodnocením statistickými metodami se zabývala prezentace, kterou vypracoval Tony Parry z Univerzity v Nottinghamu společně s dalšími odborníky. Uvedl několik příkladů, jak nejistota spojená s některými parametry ovlivňuje celkový výsledek analýz. Byla použita citlivostní analýza a simulace metodou Monte Carlo.

Další prezentace se zaměřila na metodiku posuzování trvanlivosti. Měl ji Björn Kalman ze švédského státního výzkumného centra pro dopravu a infrastrukturu VTI (https://www.vti.se/en/about-vti). Popsal různé laboratorní přístroje pro zkoušení funkčních vlastností asfaltových směsí (únava, odolnost proti trvalým deformacím atd.) a typické výsledky. Zmínil i simulátor dopravy VTI, který má průměr 5,25 m a šířku dráhy 0,8 m. Má 4 kola, takže může provést až 20 000 přejezdů kola za den s rychlostí až 70 km/hod. Teplota ve zkušební hale může být regulována v rozmezí -5 °C až 40 °C.   

Poté následovaly tři přednášky pracovníků americké FHWA. První měla název „Posouzení životního cyklu při plánování na navrhování vozovek“. Prezentovaly ji společně paní H. Dylla a M. Rangelov. Informovaly o výzkumném programu „Sustainable pavements“. V jeho rámci se řešila i problematika LCA. FHWA zpracovává v současné době dokument o nejlepší praxi při vypracování pravidel produktových kategorií (PCR) a environmentální deklarace EPD. Zatím nejsou PCR a EPD na federální úrovni požadovány. FHWA chce shromažďovat EPD jako jeden ze vstupů pro LCA.

John Harvey, který je ředitel výzkumného centra „Pavement Research Center“ (UCPRC) na Univerzity of California, popsal vývoj v USA v minulých letech. Před rokem 2010 byly používány různé metody LCA, které vedly k tomu, že bylo více zmatků než porozumění problému. V roce 2016 byl vypracován rámec pro LCA pro vozovky. V současné době slouží tento dokument jako informativní příručka, nikoliv jako závazné požadavky a pravidla. Dokončuje se databáze v Excelu s interaktivním ovládáním (LCA Pave). Brzy má být FHWA publikována. V databázi mají být například údaje o spotřebě pohonných hmot při dopravě, emise atd. V prezentaci bylo ukázáno, jak se do tohoto softwarového nástroje vkládají různá data a jak proběhne vyhodnocení.

Zpracoval Ing. Jiří Fiedler