Ing. Radek Mátl, generální ředitel ŘSD s. p.
Vážení čtenáři,
je mi ctí, že se na Vás mohu obrátit z pozice generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic s. p. v době, kdy v České republice zažíváme dynamické období z pohledu rozvoje dálniční a silniční sítě. Investice do dopravní infrastruktury se staly v posledních letech důležitým bodem programu vlád, a to bez ohledu na jejich stranické složení. Právě díky této kontinuitě z pohledu priorit státu nyní naplno sklízíme a věřím, že budeme i nadále sklízet, pomyslné plody naší společné práce. S výsledky činnosti ŘSD, ale samozřejmě všech zhotovitelů, konzultačních firem atd. se mohou řidiči setkávat napříč všemi regiony ČR. Jsem potěšen, že náš obor dopravního stavitelství zásadním způsobem neovlivnily ani krize, s nimiž se musela naše společnost v předchozích letech vypořádat. Realizace dopravních staveb pokračovala prakticky bez přerušení dál. Díky tomu jsme od roku 2020 předali řidičům do užívání bezmála 370 nových kilometrů dálnic, což je i v kontextu délky naší celkové dálniční sítě v ČR skvělé číslo. Stěžejní ale je, že tempo výstavby nepolevuje a ve výstavbě máme letos zatím dalších více než 156 km. Pokud se navíc podaří úspěšně završit všechna běžící výběrová řízení včetně výběru koncesionáře na D35 v rámci PPP projektu, mohlo by byt do konce roku 2026 zahájeno ještě dalších cca 65 km dálnic.
Rád bych ale zmínil, co se za těmito konkrétními čísly skrývá. Řada dálničních tahů bude po dokončení již běžících staveb zkompletována. Nyní už mají svoji finální podobu dálnice D2, D5, D8, D10, D46, D56 a k mé velké radosti i páteřní D1, kde jsme vloni otevřeli poslední chybějící úsek u Přerova. V horizontu nadcházejících pěti let budou ale celistvé i další tahy, na nichž se nyní usilovně pracuje. Propojení se sousedním Polskem obstará D11, jejíž první část přímo u hranic bude sloužit od letošního listopadu. Do Rakouska pojedou řidiči pohodlně od hranic Středočeského kraje po ucelené D3 v příštím roce. Zásadního prodloužení se v posledních letech dočkala i D6 mezi Prahou a Karlovými Vary a v roce 2029 chceme mít tento úsek dokončen. Propojení již hotových úseků nastane v příštím roce na D7 mezi Prahou a Chomutovem, kde pak bude zbývat postavit už jen poslední úsek kolem Postoloprt, který plánujeme začít stavět už v příštím roce. Velký rozvoj nových kilometrů zažívá i klíčový dálniční tah D35, který bude alternativou k D1 při cestách mezi Čechy a severní Moravou a už v příštím roce budou dokončeny mezi Hradcem Králové a Mohelnicí všechny obchvaty měst a obci. Kompletní brzy bude i D48. Výrazně vpřed jde dostavba D55, která se po dokončení stane též alternativou k D1 a D2 na Moravě. Podařilo se nám posunout i komplikovanou stavbu D49.
Musíme si ale přiznat, že ne všude jde příprava hladce. Na zahájení výstavby čekají záměry, vůči nimž panuje dlouhodobý odpor, a to často nikoliv ze strany veřejnosti, která si potřebnost dokončení dálniční sítě plně uvědomuje, ale od některých občanských či ekologických spolků a sdružení. Ačkoliv se usilovně snažíme hledat kompromis ohledně technického řešení projektů, nelze ustupovat v otázce trasování tahů, jejich zakotvení v územně plánovacích dokumentacích je dlouho pevně dané a jakákoliv změna by nás v přípravě vrátila o několik let zpět či v mnoha v případech by to přípravu úplně zastavilo. Abych byl opět konkrétní, jde zejména o středočeskou část D3, pokračováni D49 ke slovenským hranicím či dokončení D52 k hranici s Rakouskem. Hledání všeobecně přijatelného technického řešení podoby stavby se týká rovněž severní části Pražského okruhu (dálnice D0).
To jsou dálnice, ovšem vpřed jsme se výrazně posunuli také v případě projektů na silnicích I. tříd, které také spadají do naši působnosti. Zde mám na mysli např. přeložky původních silnic, které nově vedou mimo zastavěná území. Nové obchvaty měst a obcí jednak přispívají k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ale zároveň zlepšují životní podmínky obyvatel u původních přetížených silničních tahů. Za období let 2020 až 2025 jsme zprovoznili celkem 170 km nových komunikací na silnicích I. třidy.
Naše investice ale míří nejen do staveb komunikací, ale i do souvisejících objektů. Zde jde o odpočívky, po nichž je kvůli stále rostoucímu podílu tranzitní dopravy vysoká poptávka. Proto koncepčně pracujeme na rozšíření sítě odpočívek a průběžně výrazně navyšujeme počty parkovacích stání. Nová místa u dálnic přibývají pro nákladní i osobní dopravu. Vedle nových ploch se ale zaměřujeme i na modernizaci původních odpočívek. Zajištění kvalitního zázemí a nabídky služeb je pro nás důležité. S postupující elektromobilitou např. roste poptávka po vybavení odpočívek nabíjecími místy pro elektro automobily, na což při přípravě nových či rekonstrukcích stávajících odpočívek reagujeme. Myslíme ale též na vlastní potřeby, tudíž s přibývajícími novými kilometry rozšiřujeme počty Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD). Rychlá reakce našich pracovníků a dispečerů z SSÚD je základem pro zajištění plynulého provozu i péče o sjízdnost dálnic. Nemalé investice ale vyžaduje např. i obnova telematiky a technologického vybavení, což sice přináší dílčí dopravní omezení, ale pro bezpečnost provozu je nezbytná. Letos v srpnu jsme také otevřeli nové sídlo Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, které shromažďuje veškeré informace o provozu na dálnicích a silnicích. Tyto informace dále míří k veřejnosti pomoci medii, navigaci, webů apod.
Poslední roky se tedy z pohledu ŘSD nesou ve znamení největších investic, které jsou při cestách napříč republikou znát. Ještě před několika lety přitom bylo financování poddimenzované, což mělo negativní dopady na stav dopravní infrastruktury. Zvýšený objem národních zdrojů společně s úspěšným čerpáním evropských financí ale aktuálně přináší reálné a viditelné výsledky. Trend rostoucích investic pokračuje i letos. Pro rok 2026 máme schválený rozpočet ve výši přes 81 mld. korun. Jelikož ale z fáze přípravy do realizace přejdou technicky a tím i finančně náročné projekty, je nezbytné zajistit do příštích let ještě vyšší rozpočet. Stabilní financováni je základním předpokladem pro kontinuální výstavbu. Dostatek financi je i pozitivním signálem ŘSD vůči zhotovitelům, kteří nás díky tomu vidí jako spolehlivého partnera. Společně tak směřujeme k tomu, aby mohl být naplněn cíl dostavby základní dálniční sítě do roku 2033.
Závěrem, bych rád poděkoval všem subjektům za úspěšnou spolupráci a obrovské nasazení při rozvoji české dálniční a silniční sítě a zároveň popřál všem mnoho bezpečných kilometrů a poděkoval za trpělivost s dopravními omezeními v rámci výstavby, rekonstrukcí a oprav dálnic a silnic I. třidy v gesci ŘSD.
Pokračujte ve čtení