Výstavba dálnice „D3 O3O9/I Bošilec-Ševětín”

Hlavním cílem projektu byla výstavba nového, více než 8 km dlouhého úseku dálnice D3 na území Jihočeského kraje mezi obcemi Bošilec a Ševětín. Zhotovitelem stavby
byla společnost firem Metrostav a.s., SWIETELSKY stavební s.r.o. a Doprastav, a.s.

Význam stavby dálnice D3

Trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním tahu E55, který vede ze Skandinávie přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii směrem do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských dopravních koridorů, které byly schváleny druhou Panevropskou konferencí v roce 1994.

Významný přínos budoucí dálnice D3, v rámci České republiky, spočívá v propojení hlavního města Prahy dálniční sítí s oblastí jižních Čech (Táborska a Českobudějovicka) a dále pak od jihu napojení na rakouskou rychlostní silnici S10.

Celý úsek dálnice D3 je mezi Prahou a státní hranicí s Rakouskem rozdělen na 12 stavebních úseků (stavby 0301 až 0312), z nichž některé jsou dále členěny na dílčí části. Tento článek se věnuje nově zprovozněnému úseku 0309/I mezi obcemi Bošilec a Ševětín.

Významné přeložky

Dálnice D3 je náhradou za stávající silnici I/3, která byla v letech 1973−1980 a 1985−1987 přebudována ve čtyřech stavbách na kategorii S 11,5/80. I přes provedenou úpravu silnice I/3 stále nevyhovovala současnému, natož pak budoucímu provozu.

Tato stavba tvoří propojení mezi dvěma rozestavěnými úseky dálnice D3. Začátek stavby v km 109,260 navazuje na úsek 0308/C mezi obcemi Veselí nad Lužnicí a Bošilec. Na konci stavby v km 117,397 pak navazuje na úsek 0309/II mezi obcemi Ševětín a Borek.

Předání staveniště objednatelem proběhlo v polovině února 2016. Prvním úkolem pro nás, jako zhotovitele, bylo provedení většiny přeložek inženýrských sítí (vodovod, plynovod), které byly v kolizi s nově budovanými komunikacemi.

Dalším, a zároveň hlavním, úkolem pro nás bylo převedení provozu ze stávající silnice I/3. Část, přibližně 3 km trasy nové dálnice, totiž vede přímo v trase stávající silnice I/3. Zbylých přibližně 5 km dálnice jsme vybudovali tzv. na „zelené louce“. Nejdříve bylo tedy nutné vystavět mezi obcemi Bošilec a Dynín více než 4 km dlouhou přeložku (budoucí silnice II/603). Přeložka tvořila doprovodnou komunikaci dálnice a po zprovoznění dálnice již slouží k dopravní obsluze jednotlivých obcí v okolí dálnice. Součástí přeložky jsou dva rámové mosty přes Bukovský a Bošilecký potok. Za zmínku stojí i 9 metrů vysoký násyp v místě rozestavěného nadjezdu přes dálnici, který je součástí silnice III/1558 a umožňuje napojení obce Bošilec na silnici II/603. Na začátku srpna 2017 se podařilo převést na přeložku veškerý provoz, a tím uvolnit převážnou většinu staveniště pro budování dálnice.

Další významnou přeložku tvoří 1,6 km dlouhá silnice u Ševětína. Na rozhraní naší stavby a navazující stavby 0309/II se přeložka napojuje na stávající I/3, pokračuje 90 m dlouhým nadjezdem přes dálnici a následně vede ve stopě dříve opuštěné trasy silnice I/3. Přeložka končí napojením na silnici II/603 u Ševětína.

Hlavní trasa dálnice 0309/I

Náš úsek dálnice začíná za Horusickým rybníkem v těsném sousedství přírodní rezervace Horusických blat, kde se napojuje na předchozí rozestavěnou dálnici 0308/C a končí před MÚK Ševětín, napojením na následující rozestavěný úsek dálnice 0309/II. Významná část trasy je vedena v souběhu s novým IV. železničním koridorem Praha − České Budějovice. Koridorem byla odkloněna původní železniční trať, která byla v kolizi s trasou dálnice (v žkm 30,5 – 31,5 musela výstavba koridoru předcházet dálnici). Na tomto úseku dálnice není umožněno žádné napojení ani odpojení. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou MÚK Veselí a MÚK Ševětín.

Na stavbě jsme provedli běžné zemní práce v podobě tvarování zemního tělesa – zářezy, násypy, úpravy podloží, zřízení nezpevněných krajnic, úprava zemní pláně apod. Bilance zemin na stavbě nebyla vyrovnaná. Chybělo přibližně 86 000 m³ zemin použitelných do násypů. Nedostatek násypové zeminy na stavbě byl pokryt přebytkem z vedlejší rozestavěné stavby 0309/II. Stavba také trpěla nedostatkem kvalitního kamenitého materiálu pro výměnu zemin v aktivní zóně, v podloží či pro sanace pod násypy. K provádění těchto vrstev zemního tělesa byla použita skrývka z blízkého lomu Ševětín, kterou jsme dovezli na stavbu, drtili na frakce a následně ukládali do stavby – jednalo se přibližně o 600 000 tun kamenitého materiálu.

Odvodnění dálnice

Z hydrogeologického hlediska náleží stavba do zájmového území povodí řeky Lužnice. Dálnice je situována v severozápadní části Třeboňské pánve. Jedná se o nejvýznamnější vodárensky využívanou strukturu v jižních Čechách. Celý úsek dálnice leží ve vnějším ochranném pásmu skupinového vodovodu Dolní Bukovsko – Týn nad Vltavou – Jindřichův Hradec a trasa dálnice D3 od začátku úseku do km 111,300 prochází vnitřním ochranným pásmem 2. stupně vodního zdroje.

Veškerá dešťová voda je z povrchu dálnice D3 odváděna příčným a podélným sklonem vozovky do monolitických žlábků, ve kterých jsou osazeny uliční vpusti. Ty jsou zaústěné do středové kanalizace, jejíž průměr je až 600 mm. Jelikož se stavba nachází v ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje, musejí být součástí odvodnění dálnice i odlučovače ropných látek, přes které je veškerá zachycená dešťová voda z dálnice vedena a následně vypouštěna do vodotečí. Odlučovače ropných látek jsou tvořeny soustavou podzemních prefabrikovaných nádrží rozdělených na sedimentační část a část s koalescenčním odlučovačem ropných látek. Odvodnění z okolního terénu mají zajišťovat nepropustné příkopy s fólií.

S ohledem na stávající průtočné poměry v jednotlivých recipientech v okolí stavby se předpokládá jejich možné ovlivnění. Z tohoto důvodu byly na vyústěních kanalizací budovány dvě otevřené zemní retenční nádrže dešťové vody bez stálé hladiny zadržení o retenčním objemu 900 m³ a 1 300 m³. Umístění retenčních nádrží neposkytuje žádnou vhodnou terénní depresi, která by po přehrazení vytvořila potřebný akumulační prostor, proto jsou nádrže z převážné části vytvořeny přímo vyhloubením v terénu a doplněny obvodovou hrází.

Závěr

Lze říci, že z hlediska technologií nebyl tento úsek dálnice náročný na provádění. Práce probíhaly z velké části na „zelené louce“ s vyloučeným provozem a velmi dobrým přístupem na staveniště z okolních komunikací.

Před letními prázdninami se nám podařilo tento úsek v plánovaném termínu 24. 6. 2019 zprovoznit. Jistě jsme tak potěšili spousty řidičů při cestě na dovolenou, a hlavně obyvatel žijících v okolí stavby, kterým ubyla velká zátěž z dopravy, když se většina tranzitní dopravy přestěhovala právě na zprovozněnou část.

Ing. Jiří Urban
Metrostav a.s., divize 4