Padesáté jednání týmu č. 8 se konalo dne 23. 6. 2026 pod záštitou společnosti Kámen a písek, spol. s r.o. Účastníky jednání přivítal předseda týmu Ing. František Niebauer.
Evropské a české normy pro stavbu vozovek, předpisy státní majetkové správy (TKP, TP, …)
Standardním nosným tématem byla problematika předpisů v oboru pozemních komunikací, jejich aplikace v praxi a další technické informace z oboru. Ing. Marie Birnbaumová informovala o činnosti v pracovní skupině CEN/TC 227/WG3 za poslední období od minulého týmu a přehledně prezentovala aktuální stav norem této pracovní skupiny.
Evropské normy pro cementobetonové kryty, současný stav:
Základní normy pro cementobetonové kryty:
• ČSN EN 13877-1 Cementobetonové kryty – Část 1: Materiály (přeložená norma platná od 1. 5. 2025);
• ČSN EN 13877-2 Cementobetonové kryty – Část 2: Funkční požadavky (přeložená norma platná od 1. 5. 2025);
• ČSN EN 13877-3 Cementobetonové kryty – Část 3: Specifikace pro kluzné trny (platná od 2006) – norma je harmonizovaná, čeká se na nová pravidla.
Zkušební normy pro cementobetonové kryty:
Jsou připravena konečná znění revidovaných 4 zkušebních norem:
• EN13863-1 Cementobetonové kryty – Část 1: Zkušební metoda pro stanovení tloušťky cementobetonového krytu měřením na místě (platná od 2005)
• EN13863-2 Zkušební metoda pro stanovení spojení mezi dvěma vrstvami (platná od 2005);
• EN 13863-3 Zkušební metody pro stanovení tloušťky cementobetonového krytu na vývrtech (platná od 2005);
• EN13863-4 Zkušební metoda pro stanovení odolnosti proti opotřebení při používání pneumatik s hroty (platná od 2012). Stále se diskutuje o tom, zda je tato norma vůbec nutná, většina států v Evropě hřeby nepoužívá.
Nové zkušební normy:
• EN 13863-5 Stanovení kontaktního napětí kluzných trnů používaných v CBK;
• EN 13863-6 Stanovení pevnosti v tahu na válcových kotoučích (discích).
Od 1. 8. 2024 byly převzaty do soustavy ČSN (vyhlášením v angličtině), k datu 1. 10. 2025 byly vydány české překlady těchto norem.
Specifikace pro zálivky a těsnící profily:
• ČSN EN 14188-1 Zálivky a vložky do spár – Část 1: Specifikace pro zálivky za horka (platná od 2006);
• ČSN EN 14188-2 Zálivky a vložky do spár – Část 2: Specifikace pro zálivky za studena (platná od 2006);
• ČSN EN 14188-3 Zálivky a vložky do spár – Část 3: Specifikace pro těsnící profily do spár (platná od 2007);
• ČSN EN 14188-4 Zálivky a vložky do spár – Část 4: Specifikace pro adhezní nátěry pro zálivky spár (platná od 2010).
Pokrok je stále zablokován, problém nefungující harmonizace norem a jejich pravidelné aktualizace.
Zkušební normy pro zálivky za horka:
K 1. 10. 2025 vydány české překlady těchto norem:
• ČSN EN 13880-3 Zálivky za horka – Část 3: Zkušební metoda pro stanovení penetrace a pružné regenerace (resilience);
• ČSN EN 13880-4 Zálivky za horka – Část 4: Zkušební metoda pro stanovení tepelné stálosti – Změna hodnoty penetrace;
• ČSN EN 13880-5 Zálivky za horka – Část 5: Zkušební metoda pro stanovení odolnosti proti tečení.
K 1. 7. 2026 převzata vyhlášením:
ČSN EN 13880-11 Zálivky za horka – Část 11: Zkušební metoda pro přípravu asfaltových zkušebních těles užívaných pro funkční zkoušku a pro stanovení kompatibility s asfaltovými vozovkami.
Začíná se pracovat na revizi:
• EN 13880-6 Zkušební metoda pro přípravu vzorků pro zkoušení;
• EN 13880-7 Funkční zkoušky zálivek;
• EN 13880-10 Zkušební metoda pro stanovení adheze a koheze po opakovaném kontinuálním protahování a stlačování;
• EN 13880-13 Zkušební metoda pro stanovení koheze a adheze přerušovaným protažením
Zkušební normy pro zálivky za studena – vyšly v období 2017 až 2019.
Začíná se pracovat na revizi:
EN 14187- Zkušební metoda pro stanovení stupně zrání.
Zkušební normy pro těsnící profily a adhezní nátěry:
ČSN EN 14840 Zálivky a vložky do spár – Zkušební metoda pro těsnící profily do spár (platná z roku 2007).
Následující tři normy byly převzaty, k 1. 7. 2024 do ČSN vyhlášením (v angličtině), k 1. 11. 2025 uveřejněn překlad:
• ČSN EN 15466-1 Adhezní nátěrové hmoty pro zálivky za studena a za horka – Část 1: Stanovení homogenity;
• ČSN EN 15466-2 Adhezní nátěrové hmoty pro zálivky za studena a za horka – Část 2: Stanovení odolnosti proti alkáliím;
• ČSN EN 15466-3 Adhezní nátěrové hmoty pro zálivky za studena a za horka – Část 3: Stanovení obsahu pevných látek a těkavých podílů.
Ing. Marie Birnbaumová otevřela diskusi ohledně zbytečného bourání desek CB krytu před přejímkou a určení stáří betonu před zahájením staveništní dopravy. Uvedla a okomentovala následující informace, které jsou uvedeny v níže citovaných článcích TKP 6 a řeší problematiku výše uvedené diskuse:
6.8.1 Odsouhlasení prací
- g) Na povrchu CB krytu se nesmějí vyskytovat trhliny nebo jiné poruchy. Pokud trhliny nebo jiné poruchy vzniknou, musí být kryt opraven technologií schválenou objednatelem/správcem stavby, anebo vybourán, minimálně v rozsahu celých desek.
V případě opravy trhlin nebo jiných poruch technologií schválenou objednatelem/správcem stavby, zajistí zhotovitel na své náklady v průběhu záruční doby každoroční pasportizaci poruch dle TP 62 včetně fotodokumentace a v případě jejich rozvoje provede zhotovitel vybourání v rozsahu celých desek.
6.3.9.8 Ochrana ztvrdlého betonu proti poškození
(83) Po vybetonovaném krytu může být zahájena řízená staveništní doprava (a nesmí být vedena v jedné stopě) v závislosti na povětrnostních podmínkách pro tvrdnutí betonu nejdříve po 7 dnech od betonáže (v TePř je třeba upravit dobu s ohledem na použitý cement a roční období – letní období a období s nízkými teplotami). Nájezdy a sjezdy z CBK z důvodu zvýšené abraze betonu a destrukce makrotextury CBK, musí být vhodně upraveny, nesmí také docházet k poškozování betonu na hranách spár v důsledku pojezdu staveništní dopravy po znečištěném povrchu CBK. V TePř a harmonogramech prací je nutno specifikovat minimální rychlost pojezdu finišeru, požadavky na úklid povrchu CBK při provádění jiných prací zejména manipulací a převozem zemin apod.
(84) Mechanizace pro řezání spár, obsluha této mechanizace a jakákoliv jiná nezbytná staveništní doprava po povrchu CBK po dobu tvrdnutí mladého betonu 7 dní musí mít přesně specifikovaný TePř s detailními technickými a organizačními požadavky na vybavení mechanizace, dráhy a technologie pojezdu, na mechanickou ochranu CBK v případě nezbytných přesunů techniky atd.
Dále byla podána Ing. Petrem Svobodou a Ing. Ivo Duškem informace o probíhající revizi metodického pokynu SJ-PK:
• Dne 16. 6. 2026 proběhlo jednání na MD ohledně dořešení nevyjasněných bodů k revizi MP a bylo dohodnuto, že poslední verze MP bude zaslána celé TRR k závěrečnému vyjádření.
• Jednalo se zejména o systém získávání Osvědčení o vhodnosti výrobku (dále jen OVH) – viz část II/5 – Ostatní výrobky MP.
• Dále bylo upozorněno na Část II/1: Projektové práce, kde je ve výčtu v tabulce 2 Vymezení rozsahu projektových prací uvedeno následující:
71.12 Inženýrské činnosti a související technické poradenství
– Vypracování projektové dokumentace
– Vypracování hlukových studií a projektů opatření pro snížení hluku
– Vypracování rozptylových studií a projektů opatření pro snížení emisí
– Zeměměřické činnosti (vytyčovací práce, mapování včetně fotogrammetrického měření, vytyčení hranic pozemků, budování, obnova a údržba bodových polí, záborové elaboráty, geometrické plány, činnost AZI apod.)
– Majetkoprávní činnost pro objednatele
– Dozor stavebníka
Problém je právě s částí „Zeměměřické činnosti“, kde je uvedena závorka, která slouží asi k vysvětlení, ale certifikační orgány musí mít jasné zadání, jaké činnosti jsou požadovány k certifikaci a není možné si vybírat ze závorky, která končí „apod“. Musí být stanovený jasný rozsah požadované způsobilosti dodavatele k zajištění kvality projektových prací a taxativně vymezen. Závorka může sloužit jako vysvětlivka, ale musí to být z MP zcela jasné a srozumitelné.
• Z hlediska budoucnosti byla diskutována problematika způsobilostí laboratoří, jejich vzájemné obchodní postavení a případné zvážení či zachovat nebo nezachovat Odbornou způsobilost (OZ) laboratoří. V současnosti jsou si laboratoře (AL a OZ) rovny v rámci následujících typů zkoušek „Průkazní zkoušky/zkoušky typu, Kontrolní a Přejímací“ a jenom u „Rozhodčích“ zkoušek je vyžadována AL. Tuto situaci vnímají AL jako neférový přístup z hlediska obchodního, jelikož akreditace je jak po finanční, tak procesní stránce mnohem náročnější.
Ing. Jan Zajíček podal informace z pracovní skupiny CEN/TC 227/WG 4. V rámci procesu CPR Acquis – za WG 4 Ing. Zajíček vyplnil formulář s národními požadavky na nestmelené směsi pro připravovanou harmonizaci technických specifikací. Pokud jde o další činnosti, stále se řeší harmonizace EN 13285 bez nějakého pokroku.
Doc. Ing. Dušan Stehlík podal informace k tvorbě normy na podkladní vrstvy železničního spodku, jejíž návrh bude prezentován na podzimním jednání týmu č. 9 pro kamenivo dne 15. 10. 2026. Stále není vyřešeno její financování a její zaplánování v agentuře ČAS.
K připravované revizi ČSN 73 6126-1 Stavba vozovek – Nestmelené vrstvy – Část 1: Provádění a kontrola shody uvedl Ing. Zajíček návrhy k její revizi:
• Norma doplňuje některá ustanovení související s použitím umělého nebo recyklovaného kameniva s cílem podpory pro jejich využívání. Podpora recyklace vyplývá z EN, o čemž mnoho lidí nemá ani tušení, proto je snaha některé informace v normě zpřístupnit.
• Zavedení nové „drenážní směsi“ 4/D pro podkladní vrstvy vozovek s propustným krytem (zatravňovací panely, propustná dlažba, drenážní asfaltové vrstvy). Tím se zabrání různým nesmyslným improvizacím.
• Zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování je nahrazena zkouškou trvanlivosti síranem hořečnatým v souladu s ČSN EN 13242+A1, čl. B.2, tabulka B.1. Tato změna umožní použití širšího spektra betonových recyklátů jako kamenivo do podkladních vrstev.
• Pro kamenivo, které bude vytěženo, vyrobeno a použito v rámci jedné stavby v souladu s ČSN EN 13242+A1:2008, ZA se zavádí systém prokazování shody 4, což použití takového kameniva velmi usnadní.
• Průkazní zkouška CBR bude zavedena i u štěrkodrtí. Směsi s maximální velikostí zrna D > 32 mm se vytřídí na 0/32. Účelem zkoušky je ověření kvality jemného podílu ve směsi, nikoliv návrhových parametrů, proto toto vytřídění nijak nevadí.
• Pro MZK je použita jen jedna zrnitost GP, která nejlépe odpovídá Fullerově křivce zrnitosti. Tím odpadnou nesmyslné požadavky v projektech předepisující konkrétní zrnitost GA či GC.
• Omezení infiltračních postřiků na MZK v souladu s TKP 7, úplný zákaz na ŠD. Ve většině případů jsou zbytečné a přinášejí více problémů než užitku.
• Byla vypuštěna kontrolní zkouška míry zhutnění (jamková metoda) a omezení zkoušky rázového modulu deformace (LDD).
• Do normy je zařazena nová Příloha C Metodika odběru vzorků nestmelené směsi z položené vrstvy.
• Provedeny další formální úpravy směřující k lepší srozumitelnosti textu.
Technologické novinky, zajímavosti, vzdělávací akce, exkurze
Detaily CB krytů – geodrény x geotextilie, zálivky x těsnicí profily. V rámci tohoto bodu proběhla diskuse se zástupci ŘSD, ale nedošlo k jasnému výstupu a sjednocení názoru.
V obou případech se 4 zástupci zhotovitelů, kteří poslali vyjádření, shodli na stejném názoru, a to následovně:
• geodrény x geotextilie – 4 : 0 pro geotextile,
• zálivky x těsnicí profily – 4 : 0 pro těsnicí profily.
Nicméně problematika není černobílá a všechny varianty mají svá pro a proti, a to jak z pohledu při samotné výstavbě CB krytů, tak také z pohledu jejich údržby.
Dalším fenoménem je u zálivek x těsnicích profilů 10letá délka záruky na CB kryty, která překračuje životnost zálivek, a tudíž by bylo vhodné počítat při použití zálivek s jejich jednou obměnou v rámci záruky již v projektu.
Ing. Birnbaumová informovala o 11. ročníku konference Betonové vozovky 2026, který proběhne 5. 11. 2026 v Praze v prostorách Aquapalace Hotel Prague v Čestlicích. Registrace na www.betonovevozovky.cz je zdarma.
V rámci diskuze byla projednána témata:
• Revize TKP 1 a ukotvení jasné podoby stavu vozovek po 10letém opotřebení po skončení záruky a předání do péče ŘSD. Vliv na stav CB krytů po deseti letech má mnoho faktorů, např. údržba, dopravní zatížení, samotná kvalita provedení CB krytů, ale také nesmíme zapomínat na kvalitu vstupů (zejména cementů), které z důvodu stále většího tlaku na jejich „ekologičnost“ ztrácí životnost, což se bohužel zatím nebere na vědomí. Zástupci EUROVIA CZ a.s. tuto diskusi vyvolali a bude nezbytné se napříč zhotoviteli dohodnout na jednotném stanovisku.
• Dalším bodem v diskusi bylo vystoupení Ing. Hvízdala ohledně zakázky, které spočívala v broušení CB krytu na stavbě „D0 Grinding km 3,06-0 a 82,5-76,6, P + L + MÚK, revitalizace CBK“ se zadáním: „Zajištění výsledné rovinatosti povrchu obrusné vrstvy odpovídající hodnotě 1,3 mezinárodního indexu nerovnosti (IRI), resp. 1,9 ve smyslu bodu A.6.3 ČSN 73 6175.“
Pro informaci a představu uvádím citaci výše uvedeného článku normy ze zadání, což nám jasno do problému nenormového požadavku zadavatele (ŘSD) vůbec nevnáší:
A.6.3 Při vyhodnocení měření podélné nerovnosti pro přejímku nového povrchu se připouští maximálně 5 % hodnot C nebo IRI vyšších než klasifikační stupeň 1 (C = 0,9 a IRI = 1,9), nesmí však překročit hodnotu poloviny rozpětí klasifikačního stupně 2, což je u C hodnota 1,6 a u IRI hodnota 2,5.
Ing. Hvízdalem bylo prezentováno, že takto nastavený parametr na broušení starého CB krytu a v kontextu zadávacích podmínek provádění z hlediska délky a šířky úseku možného k broušení je velmi obtížně proveditelný, s nejistým výsledkem.
Hodnocení mezinárodního indexu nerovnosti IRI je řešeno v tabulce A.1, příloze a obsažené v ČSN 736175, kde je uveden požadavek na IRI ≤1,9 pro klasifikační stupeň 1.
Bylo rovněž diskutováno, zda může investor stanovit parametr zpřísňující technické normy bez dostatečného technického zdůvodnění, jestli je tento parametr dosažitelný.
Pro představu, jak zakázka byla provedena v souladu se zadáním, by bylo velmi vhodné, aby ŘSD zveřejnilo výsledky měřená IRI, zda bezezbytku naplnilo zadání.
Zpracoval: Ing. Ivo Dušek
Pokračujte ve čtení