V roce 2018 byla dokončena evropská revize EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace. Původní záměr byl tuto normu vydat nově jako harmonizovanou. Bylo v ní však mnoho chyb a navíc se celý proces harmonizace evropských norem stačil natolik zkomplikovat, že se prakticky zastavil. Harmonizace je tedy odložena a předmětem nynější revize jsou jen formální nebo drobné úpravy.
Protože nová ČSN EN 13285 již nemá žádnou národní přílohu, její zpracování je jen otázkou překladu. Zato navazující ČSN 73 6126-1 Stavba vozovek – Nestmelené vrstvy – Část 1: Provádění a kontrola shody se mění významným způsobem, zejména z důvodu rozšíření o požadavky zrušené národní přílohy původní ČSN EN 13285:2008. Při této příležitosti byly v normě provedeny další změny, související především se snahou umožnit lepší využití místních materiálů, doprovodných produktů z výroby kameniva a recyklátů v nestmelených vrstvách vozovek. (Poznámka: Touto normou byl dokončen proces rušení národních příloh technických specifikací a zahrnutí národních požadavků do navazujících ČSN pro konstrukční vrstvy.)
Změny v ČSN EN 13285
Důležitá jsou některá upřesňující ustanovení, např. že pro stanovení laboratorní suché objemové hmotnosti a optimální vlhkosti se stanovuje jako referenční Proctorova zkouška, což je v souladu s u nás používanými postupy. Dále celé řízení výroby u výrobce (FPC − Factory production control) je součástí samostatné kapitoly Posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP − Assessment and verification of constancy of performance).
Změny v ČSN 73 6126-1
Jak již bylo uvedeno, hlavním důvodem revize je zrušení národní přílohy v ČSN EN 13285 a zahrnutí jejích požadavků do ČSN 73 6126-1. Další změny vyplývají z námětů a zkušeností s užíváním této normy za posledních 10 let.
Přehlednější uspořádání požadavků týkajících se zejména kontroly kvality
Veškeré požadavky na kontrolu a zkoušení jsou oproti předchozí normě z textů přemístěny do tabulek. Další provedené změny:
Požadavky na kontrolu zrnitosti mechanicky zpevněného kameniva (MZK) a štěrkodrtě (ŠD) jsou odděleny, aby byl na první pohled zřejmý rozdíl.
Pro jednotlivé složky směsi (vstupní frakce) pro výrobu MZK neplatí žádné omezení pro maximální obsah jemných částic a skutečné hodnoty se pouze deklarují s tím, že závazné požadavky platí až pro výslednou směs MZK. Tím se odstranil častý problém, kdy výrobce MZK nemohl vyrábět naprosto kvalitní směs jen proto, že jedna ze vstupních frakcí u jemných částic překračovala stanovený limit.
Dále je upřesněno, že kontrolu maximální objemové hmotnosti a optimální vlhkosti MZK (ověření hodnot zjištěných při průkazní zkoušce) provádí výrobce směsi. Pro výrobce směsi to není žádný problém, je však zbytečné, aby každý odběratel musel u výrobce zajišťovat vstupní frakce a provádět vlastní zkoušky.
Při kontrole hutnění MZK je přidáno zcela logické ustanovení, že pokud je míra zhutnění splněna, k případnému nedodržení povolených odchylek vlhkosti se nemusí přihlížet. Pokud jsou výsledky míry zhutnění nevyhovující, je dále možné aktuální hodnotu suché objemové hmotnosti znovu ověřit na vzorcích směsi odebrané přímo na trase.
Četnost některých kontrol hotové vrstvy je upravena, aby bylo možné kontroly provádět v rámci staničení tvořícího jednu aritmetickou řadu (40 m, 80 m). Tím se měření zjednoduší a výsledky budou více přehledné.
Na základě porovnání s požadavky pro asfaltové vrstvy byla zvýšena velikost průměrné odchylky od projektových výšek z ±5 na ±10 mm. Není logické, aby pro nestmelené podkladní vrstvy platily přísnější požadavky než pro některé asfaltové vrstvy.
Úprava požadavků na kvalitu jemných částic
Kvalita jemných částic je v souladu s TKP 5 – Podkladní vrstvy zařazena i do kontrolních zkoušek. Další úpravou se vyžaduje přímo prokázání neplasticity (článek 3.4 ČSN EN ISO 17892-12:2018) a požadavek na ekvivalent písku je upraven s ohledem na provedení několika poněkud necitlivých změn ve zkušební normě ČSN EN 933-8 Zkoušení geometrických vlastností kameniva − Část 8: Posouzení jemných částic − Zkouška ekvivalentu písku. Podrobné informace lze najít v článku „Dopady změn ČSN EN 933-8 na posuzování kvality jemných částic pomocí ekvivalentu písku“ (Zajíček J., sborník konference Podkladní vrstvy a podloží vozovek, 2016).
Otevření cesty k lepšímu využívání místních materiálů pomocí technologie MZ
V souladu se záměrem usnadnit využití místních materiálů byly upraveny a sloučeny požadavky na ŠDB a MZ s možností vzájemné zaměnitelnosti těchto technologií a dále bylo pro tyto dvě technologie umožněno použití frakce 0/22. Zavedení vzájemné zaměnitelnosti je nezbytné, aby bylo možné technologii MZ vůbec realizovat, protože jejímu použití brání nemožnost spolupráce projektanta s budoucím zhotovitelem stavby, který v době zpracování projektové dokumentace ještě není vysoutěžen. Projektant tak nemůže s jistotou vědět, zda bude mít zhotovitel k dispozici vhodný místní materiál použitelný jako MZ a počítat s tím v projektu.
Revize požadavků na MZ a jejich sjednocení s ŠDB bylo možné díky dvěma projektům ŘSD ČR za finanční podpory SFDI „Ověření některých kritérií pro nestmelené směsi za účelem otevření cesty k lepšímu využití místních materiálů a méně hodnotného kameniva“ a „Stanovení pravidel pro použití místních materiálů a méně hodnotného kameniva“, realizovaných v roce 2016 až 2018.
Vypuštění mechanicky zpevněného kameniva otevřeného a změna Dmax
Z používaných technologií nestmelených směsí byla vypuštěna směs mechanicky zpevněného kameniva otevřeného (MZKO), neboť za celou dobu platnosti normy nebyla nikde použita. Maximální velikost frakce byla snížena na 0/90 a s použitím frakce 0/125 se již nepočítá. Toto opatření vyplývá z upřesnění požadavků na minimální tloušťky vrstev a častých problémů se zpracováním příliš hrubé směsi.
Použití infiltračního postřiku
Infiltrační postřik není povinný a rozhodnutí o jeho použití je ponecháno na místních podmínkách v době pokládky vrstvy. Tím je umožněno vyhnout se zbytečnému použití v období bez vysokých teplot kdy nehrozí rychlé vysychání vrstvy a/nebo při krátké době mezi dokončením vrstvy a pokládkou vrstev dalších.
Kontrola dokladů o shodě
Na základě zkušeností s nesprávným způsobem nakupování štěrkodrtí u některých firem byl zařazen požadavek, aby odběratel kameniva prováděl kontrolu shody požadavků uvedených v ČSN 73 6126-1 s údaji uvedenými výrobcem kameniva na prohlášení o vlastnostech.
Úprava požadavků při kontrole modulu přetvárnosti Edef2
Pro kontrolu hotové vrstvy byly sníženy požadované hodnoty modulů přetvárnosti Edef2 s ohledem na dlouhodobé zkušenosti s maximálním možným nárůstem těchto hodnot v závislosti na tloušťce nestmelené vrstvy. Byla zohledněna známá skutečnost, že nárůst tloušťky nestmelené vrstvy zvyšuje hodnotu naměřeného modulu přetvárnosti (Edef2) o 10 MPa až 15 MPa, nikdy to nemůže být více. Z literatury jsou známé i teoretické práce, které potvrzují závislost modulu přetvárnosti nestmelené vrstvy na její tloušťce a modulu přetvárnosti jejího podloží. (Poznámka: Kontrolní modul přetvárnosti Edef2 slouží k ověření, že nestmelená vrstva byla položena na únosný podklad ve správné tloušťce, obsahuje kvalitní materiál a je řádně zhutněna. Nijak nesouvisí s návrhovými moduly pružnosti vrstev, používaných při návrhu vozovky. Proto změna požadavků na Edef2 nemá žádný dopad na dosavadní způsob posuzování vozovek podle návrhové metody − TP 170.)
Požadované minimální moduly přetvárnosti podloží a nestmelené vrstvy v závislosti na její tloušťce a modulu přetvárnosti pod ní ležící vrstvy podle ČSN 73 6126-1:2019 jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.
Recyklace nestmelené vrstvy na místě
Norma umožňuje provedení reprofilace a recyklace nestmelené vrstvy ŠD nebo MZ na místě (bez použití pojiva), aniž by bylo nutné použití TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena. Toto lze uplatnit zejména při opravách vozovek, nezbytné je však provedení diagnostického průzkumu.
Nové přílohy
Do normy byly zařazeny dvě nové přílohy, které řeší provádění vozovek s nestmeleným krytem a orientační polní zkoušky pro kontrolu kvality jemných částic a vlhkosti směsi.
Obecně platí, že vrstva z MZK s dostatečným množstvím jemných částic má uzavřený povrch a je schopná odolávat dopravnímu zatížení o nízké intenzitě. Tak lze stavět některé účelové komunikace jako např. lesní a polní cesty. Z ekonomických důvodů lze místo MZK aplikovat i další méně náročné způsoby.
- ŠD s dodatečnou úpravou zrnitosti, kde se ŠD na skládce rozprostře a promíchá s vhodnou jemnější frakcí, např. pomocí nakladače nebo grejdru. Míchat lze i pomocí vhodně sestavených pásových dopravníků nebo přímo na trase pomocí frézy. V případě potřeby se provádí úprava vlhkosti kropením. Zrnitost a vlhkost směsi se musí přiměřeně kontrolovat. Tento postup je považován za empirický a způsob kontroly a zkoušení závisí na podmínkách v místě použití. Proto se pokládka vyrobené směsi musí předem vyzkoušet. Směs se též doporučuje pokládat finišerem, což napomáhá k jejímu lepšímu promíchání.
- ŠD s dodatečnou úpravou zrnitosti v horní části již položené vrstvy, což představuje nejjednodušší způsob, který též poskytuje dobré výsledky. Vrstva ze ŠD se položí obvyklým způsobem a její zrnitost se v horní části upravuje postupným prosypáváním vhodnou jemnější frakcí kameniva. Toto je možné provádět i opakovaně s použitím různých frakcí (nejdrobnější nakonec). Volba druhu a dávkování přidávaných frakcí a úprava vlhkosti se obvykle provádí empiricky na základě vizuální kontroly. Tento způsob se musí vždy předem vyzkoušet a je platný jen pro stále stejné frakce kameniva ze stejné lokality. Místo ŠD lze použít i vhodný lomový kámen nebo recyklát. Takovouto úpravu však nelze považovat za konstrukci vozovky, ale za provozní zpevnění.
Příloha obsahuje také doporučené konstrukce vozovek s nestmeleným krytem pro minimální dopravní zatížení třídy VI (tabulka 3).
Orientační polní zkoušky slouží k rychlému vizuálnímu posuzování kvality jemných částic a optimální vlhkosti směsi kameniva přímo v terénu. Jejich výhodou je rychlost a jednoduchost. Tím je možné rychle odhalit případné odchylky od kvality, aniž by se muselo čekat na laboratorní výsledky.
Pro posouzení kvality jemných částic se jedná o zkoušku drobením a zkoušku tuhosti, pro kontrolu vlhkosti směsi MZK hnětením v dlani lze použít „metodu koule“.
Názvosloví podkladních vrstev
Norma již nepočítá s názvem ochranná vrstva automaticky pro každou podkladní vrstvu, ležící na zemní pláni. Podrobné informace lze najít v článku „Úloha podkladních vrstev a změna jejich názvosloví“, Jan Zajíček, sborník konference Podkladní vrstvy a podloží vozovek, 2014.
Ing. Jan Zajíček